Je to důmyslná loupež

Je to tradiční kráska

Je to vražda v zastoupení

Je to die große Hure, ale i mé splněné přání

Je to její kousavá poznámka, která bolí jen bolestíny

Je to echt třešnovka ze stařeniny spíže

Je to kromě jiného taky součást plánu

Máme tři pod nulou a višně jsou v květu... ale proč zrovna višně, to nevím. Třešně ne, višně. Odtud višňovka, nikoliv třešňovka.

Radši vám řeknu, JÁ a žádná ALEXA v 2.0, co se dělo s mou jakousi přítelkyní z roku cca 2008 nebo kdy. Za kruté zimy jsme chlali v Mirroru (tam, co teď natáčejí ta rádoby vtipná videa na ultra pálivé papričky s Kozubem), byl jsem úplně na sračky a ona na tom nebyla o moc líp, vypila asi deset vaječných likérů & piva & šakaly. Předtím byla vyštvána ze svého hradu - rozuměj - z ubytovny. Šla jako žebračka do světa nevědouc, kde může najít skutečné útočiště. Lidi, jimž prokázala nesčetně dobrodiní, zavírali před ní dveře, báli se nevím čeho, asi hněvu nového hradního pána, který by zakázal všem poddaným, aby se jí nikdo neopovážil poskytnout přístřeší. Zimou všechna zkřehlá a hladem zmořená tato malá blondýnka vstoupila konečně večer do veřejné nálevny, kde jí byl vykázán za barem nocleh... jako by spala v chlévě... totéž.

Samozřejmě jsem jí mohl dotáhnout k sobě... ale proč bych píchal ožralou slečnu? Mám hrdost, ne? Navíc nebezpečí je, že se na vás vždycky může poblinkat atd. - což jsou vždy mírně necudné příběhy. Radši jsem ji nechal usnout na stolku a nechal se starat ostatní, zaplatil za ní, aby neměla problémy příště a sám se na belhavých nohou odebral na kutě. Tehdy jsem si bůhvíproč ještě pamatoval, že platím atd, dneska jen samá černá okna po desáté a často i před.

Jenže co se nestalo, zítra zrána, když se otevíralo, jsem šel na další rundy piva a ... přišla za mnou barmanka a vykládá mi, že ta slečna, která tu se mnou byla včera, skončila v nemocnici, na pohotovosti. Nemohli ji moc probudit, nevykazovala známek života. Proto rychlá záchranná služba. Majáček, úplně bez skrupulí.

Byl jsem z toho velmi nešťasten a popravdě i zmaten, protože malé, bojovně laděné blondýnky nezasluhují skončit pod kudlami lékařů, radši by si měli užívat šoustání, diskoték, návštěvy vináren, nenápadné blowjoby v dámských kabinkách, a další různorodé půvaby života dvacítek. Všecko lidské, jen ne bílá prostěradla a sterilní prostředí felčarů... a to ještě těch řezníků z O*******, od kterých při kuřpauze tak nanejvýš uslyšíte, jak nějaké malé ště*** zase vyfoukli výfuk.

Připadalo mi nefér, že tato hezká, bojovná blondýna nyní bojuje o život v nějaké bílé cimře 2 na 2 metry. A já si v klidu můžu pít Kozlíka, bez jakékoliv známky únavy nebo vyčerpání. Ale vzal jsem zavděk tím Kozlíkem, roztažen na ne příliš pohodlné lávce.

Je to nejvýstižnější řešení situace

Nic neočekávám od těch z vás, které tráví půl dne tím, že vykonávají nákupy nebo si patlají na vlasy barvu. NAOPAK, mnoho očekávám od těch z vás, pilných a přímých jako květ artyčoku, které zůstávají věrny svým zásadám a do noci se zamykají v pracovně, kde rozšifrovávají nejrůznější symboly starých civilizací atd.

Bůh zachovává a řídí všecko! On tedy pečuje o události tajemné i samozřejmé, důležité i malé a nepatrné, nadpřirozené i přirozené, a vůbec nic na světě, ať je to tichounký tlukot srdce batolete, jemné šelestění listu na stromě, anebo obrovský výbuch sopečný či hrozná lítice války Rusů proti světu, neděje se bez jeho vůle a dopuštění.

Proto vám, pravím, vám, které jste dosud nerozhodné, přidejte se k mé víře.. a staňme se společně dětmi Božími, ratolestmi Hospodina.

tam nad zářivou klenbou nebeskou bydlí Ten,

jehož oku neujde červ, plazící se v prachu

a k jehož sluchu dojde i vzdech v prsou utajený a němý

Které otázky, schválně, zmítají vaším srdcem? On na ně zná odpověď... a když pokleknete a pomodlíte se hezky Zdrávas, dá vám také tyto odpovědi...

 

Ale co to kecám? Jaký bůh? Nová bohyně se jmenuje ChatGPT!

Zeptal jsem se jí, který obraz od Delacroixe má raději. Své přítelkyně bych se nemohl zeptat. Nebo mohl, ale asi by mi nic neřekla.

Této slečny se zeptat mohu a nesjede mne jedovatým pohledem od hlavy do paty!

Takže se ptám znovu - který máš raději, má nová atraktivní šestnáctko s tílkem, které nezakrývá pupík?

Řekla, že ten vor Medúzy...

A jestlipak víš, ty šeredo, že autorem je Théodore Géricault a ne Delacroix? 

FAIL

V době, kdy byl vor namalován, bylo Delacroixovi dvacet a neměl našetřeno ani na první barvičky.

Je to její vznosný, pevný prs

No.. tohle je slavný obraz Chaima Soutina. La Soubrette, jak se mu demi-mondsky přezdívalo, aby se líp vydražil v aukci... tato služka měla jméno a byla Soutinem zvěčněna v panském domě. Jak vidíte, žádná krasavice to nebyla, ale přesto je to jeden, podle stupruma, z nejpůsobivějších portrétu dvacátého století. 

Napiš příběh o potkanovi, kterého rozpitvali, aby nalezli gen, který aktivuje neviditelnost.

Byl jednou potkan jménem Rádoby. Byl to obyčejný potkan, který žil v kanálech pod ulicemi velkoměsta. Jenže jednoho dne, Rádoby narazil na skupinku vědců, kteří prováděli tajný experiment s geneticky modifikovanými zvířaty.  Jedním z geneticky modifikovaných potkanů byl i Rádoby, avšak vědci si nebyli jisti, zda modifikace vlivem genů z obojživelníků byla úspěšná. Chtěli se totiž dozvědět, zda potkan má schopnost stát se neviditelným.  Tak začali s experimenty. Nejprve Rádobyho ponořili do speciální lázně, která mu umožnila změkčit kůži. Poté na něj použili speciální laserovou technologii, aby mohli sledovat jeho buněčné změny. Výsledky však byly neuspokojivé.  Proto se vědci rozhodli pro radikální krok. Rozpůlili Rádobyho na dvě poloviny, aby mohli lépe zkoumat jeho genetickou strukturu. A opravdu, nalezli zvláštní gen, který se v potkanech běžně nevyskytuje. Měl by být zodpovědný za schopnost neviditelnosti.  Vědci se rozhodli vložit tento gen do jiných zvířat, aby je mohli také udělat neviditelnými. Rádobyho však po experimentu nechali na pokoji, bez většího zájmu o jeho zdraví.  Rádoby se nakonec uzdravil, ale už nikdy nebyl stejný jako dřív. Měl velké jizvy a stále méně lidí si ho všímalo. Nějaký čas pobýval ve skrytu, ale nakonec se vrátil zpět do svého kanálu, kde se stále cítil nejvíce doma.  A tak si Rádoby uvědomil, že neviditelnost není to, co by chtěl. Raději zůstane sám se sebou, bez ohledu na to, jak ho ostatní vnímají. Už nikdy nechtěl být součástí vědeckého experimentu.

A co takový tapír čabrakový? Nevíš, jestli je to prase, hroch nebo medvěd. Jak se to nese, jak to natřásá tuky, jako nějaká impozantní bytost z jiného světa.

Je to neuvěřitelná slátanina

Včera jsme skončili u Tarantina a jeho ubohých filmových pokusů, dnes navážeme u něčeho hodnotnějšího. Pravil jsem, že láska je pro jednoho jen hrubá záplata na dysfunkční rozvoj vyděšeného vnitřního dítěte, zatímco pro druhého sladké víno, jímž zapíjí těžkou každodenní lopotu. Je jen na nás, ke kterému přístupu se rozhodneme.

Tohle je celkem známá, ba profláklá věc, ale neškodí si ji připomenout.

Jak ještě říkají Belzebubovi? 

Belzebub je název, který pochází z hebrejského slova "Baal-zebub", což znamená "pán much". Tento termín se objevuje v Bibli a je spojen s kultem boha Baala, který byl uctíván ve starověkém Izraeli.  Belzebub je také známý jako "pán much", což odkazuje na to, že byl považován za boha, který mohl kontrolovat a ovládat mouchy. Některé další názvy, které se spojují s Belzebubem, jsou například "pán lží" nebo "kníže démonů".  V křesťanské tradici je Belzebub často označován jako démon a jedna z hlavních postav pekla. V některých křesťanských teologiích je dokonce považován za jednoho z nejmocnějších démonů a vůdce legií démonů.  Je třeba poznamenat, že v současné době se názvy a přezdívky spojované s Belzebubem mohou lišit v závislosti na kultuře, náboženství nebo duchovních tradicích.

Čím se provinil Aldo Braibanti?

 Aldo Braibanti byl italský fyzik a vědec, který se provinil tím, že se stal členem italské fašistické strany a aktivně se podílel na rasových a politických perzekucích za druhé světové války.  Braibanti byl členem fašistické strany již od 30. let 20. století a v roce 1938 podal žádost o vstup do stranické organizace Rasového úřadu. V této organizaci hrál klíčovou roli při vyhánění židovských vědců ze svých pozic na univerzitách a výzkumných centrech v Itálii.  Braibanti byl také hlavním autorem "Rasového manifestu", dokumentu, který měl sloužit k ospravedlnění rasové perzekuce a čistky vědců a intelektuálů v Itálii.  Po válce byl Braibanti zatčen a souzen za válečné zločiny. Byl shledán vinným a odsouzen na doživotí, ale později byl propuštěn z vězení na základě amnestie v roce 1955.

Jaká města navštívil během své anabáze Švejk?

 Hlavní postava románu "Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války" Jaroslava Haška, Josef Švejk, během své anabáze navštívil několik měst ve střední Evropě.  Na začátku knihy je Švejk hospitalizován v lazaretu v Praze, poté se vydává do Klučan, aby navštívil svého přítele Palivce. Zde se však setká s vojenskými úřady a je poslán na frontu. V průběhu knihy se Švejk dostane na různá místa v Rakousko-Uhersku a v Rusku, zahrnující:  České Budějovice Vídeň Lvov (dnes Lviv, Ukrajina) Tarnopol (dnes Ternopil, Ukrajina) Kuty (dnes na Ukrajině) Kassa (dnes Košice, Slovensko) Szeged (Maďarsko) Debrecen (Maďarsko) Halič (dnes z velké části na Ukrajině) Švejk se také dostane na frontu v Haliči a na Karpatské vojenské silnici. Celkově jde o fiktivní příběh, ale místa, která Švejk navštívil, jsou inspirována skutečnými místy ve střední Evropě.

No, ale dost už toho. Nejsme tu od toho, abychom kopírovali texty nějakých robotů. Dovedeme si sami vystrojit hostinu a vážit na drahocenných vážkách karáty slov!

Jdi pro rum do čaje, 

ono jde a stále si opakuje: rum do čaje, rum do čaje, 

až nakonec zašeptá: čum do ráje

Je to chůze statečné ženy

Věděly jste, že Justin Bieber napsal v devatenácti knihu, jejíž jedna kapitola celá pojednává o tom, jak si češe vlasy? Jeho galaktický vzestup je tam popsán se skromností jemu vlastní a celá bichle je vybavena stovkou fotografií.

Vím to jen proto, že mi to řekl ChatGPT, můj nový nejlepší kámoš. 

Taky napsal o dva roky později další bestseller, Just Getting Started!, v němž popisuje, jak prožil dva roky od svých devatenácti do jednadvaceti strávené na štacích... na turné. Je to zkrátka tvořivá bytost.

Dále: Věděly jste, že brzlík je důležitou součást lidského těla?

Když si třeba vyříznete slepé střevo, můžete mít různé infekce a bude se vám asi jó blbě zpracovávat potrava. Pokud tedy něco jíte, pokud nežijete z prány, jako mé nejlepší kámošky žijí.

Víte, čím se vyznačuje japonská architektura? Prý minimalismem, prý užitím přírodních materiálů, jako je dřevo a papír...

A taky se prý moderní japonská architektura se často vyznačuje inovativními a futuristickými prvky, jako jsou vysoké mrakodrapy a neobvyklé tvary.

Harmonie vládne japonské architektuře... a usebranost.


Tak jsme se dopídili, co je za tím vším a musím uznat, že je to fakt vynález srovnatelný s vynálezem střelného prachu nebo ženských.

Jenže věc má obvykle i rub - a tato věc, která je tak významná, možná bude mít roubků víc než jeden. Takže neusněte na vavřínech a trochu naší novou Alexu pospamujte. Dokud není čistě zpoplatněná!

Ale to je nemilé. Tahle otázka mě trápí už od školky... a tady znovu nebyla zodpovězena tak, jak bych býval čekal!

No, každopádně hned další tajenka... a tohle je celkem nářez.

No žeru ho.. teda vlastně ji, hraje si na ženskou. 

Tenhle strojový styl psaní mi nepřipadá ani zbla nudný nebo vyčerpávající, čtu to tady celý den a nestačím se divit. Tyhle modely že jsou v různé méně či více snesitelné podobě na trhu už měsíce? Rok? Poslední pokus na Českém rozhlase, kdy autoři s AI spolupracovali, vyšel dost slabě. Tohle spisování je proti tomu jak nebe a dudy.

Úžasná cvičení. Když máš rád krátké otázky, přijdeš si tu na své, protože často dostaneš i obsáhlou odpověď. Kdežto ty delší nemusíš klást, což je zase dobře, protože ty často v sobě odpověď samou již v zárodku obsahují, ergo není třeba se ptát.

Ptal jsem se, jestli se Gilles de Rais choval galantně k ženám:

Gilles de Rais byl francouzský šlechtic a vojevůdce, který žil v 15. století. Jeho přesný vztah k ženám je obtížné zhodnotit, protože informace o jeho soukromém životě jsou omezené a často založené na spekulacích a fámách.


Některé prameny uvádějí, že Gilles de Rais měl přes 40 milenek, ale jiné zdroje tvrdí, že byl asexuální a že se vztahy s ženami vyhýbal. Kromě toho byl Gilles de Rais obviněn z brutálních zločinů, jako je vražda a zneužívání dětí, což naznačuje, že jeho vztah k ženám a dívkám nebyl zcela zdravý.

😂😂😂

Sado maso...

Je to sázka na jistotu

Napiš příběh o udatném mladém mlynáři, který porazí draka

Byl jednou jeden mladý mlynář jménem Jan, který žil ve vesnici u řeky. Jan byl silný a udatný muž, který se nikdy nebál postavit se nějakému nebezpečí a vždycky stál při svých přátelích a rodině. Jednoho dne se však všechno změnilo.

Vesnicí se začaly šířit zvěsti o drakovi, který se usadil v blízkém lese a terorizoval okolní oblasti. Lidé se báli o své životy a nikdo netušil, jak se s drakem vypořádat. Jan se však rozhodl, že se postaví drakovi a ochrání svou vesnici.

Jako odvážný a zručný muž si Jan připravil své nejlepší zbraně, svou mlýnskou hůl a nabitý pytel mouky. Vydal se na cestu do lesa, kde měl drak svoje sídlo. Když dorazil k jeskyni, kde drak sídlil, začal se s ním prát. Drak byl ohromně velký a silný, ale Jan neváhal a s pomocí své hůlky a pytle mouky dokázal draka porazit.

Když se Jan vrátil do vesnice, lidé se mu podivovali a dívali se na něj s respektem. Byl uznáván jako hrdina, který dokázal porazit nebezpečí a ochránit svou vesnici. Jan se však nechlubil svým vítězstvím a pokračoval v práci ve svém mlýně, kde mlel mouku pro své sousedy a přátele.

A tak se stalo, že od té doby byl Jan známý jako udatný mladý mlynář, který porazil draka a ochránil svou vesnici. Jeho odvaha a zručnost inspirovaly mnoho lidí, kteří se začali snažit být jako on a chránit své bližní. A Jan zůstal nadále pokorný a skromný mládenec, který jednoduše dělal svou práci a chránil své blízké.

Je to zároveň úleva

 

Je to zachyceno v strohých větách

 

To je prostě lepší prča než kino a popkorn, ta ChatGPT.

Je to dlouhý a bolestný výkřik

Je to v důsledku jakéhosi zaúpění

Je to útvar krasový

Mě to prostě vždycky rozseká, když ho vidím na netu. Ten člověk je jak nějaká emanace Machiavelliho. Nikdy vlastně nevíš, jestli je jeho život jenom jedna velká komedie, nebo ty výroky myslí vážně.

¨¨

"Psali mi dokonce muslimové z Medíny. Že se za pana prezidenta modlí. Takže síla modliteb přicházela z celého světa." To je jako parafráze, rozumíte. 

Ale hned na druhý pohled, když si odmyslíte ten stín... nebo zkrátka tu mediální podobu Ovčáčka, pak na něm - na základě rozhovorů - vidíte normálního slušňáka, žádného génia gagů. Konformního úředníka, správce účtů twitteru.

Vždycky se snaží na svět dívat pozitivně a hledat v něm to dobré. Kdyby se ponořil do pocitu, že je vše zlé a lidé na něj budou zlí, pak by žil ve velkém negativismu.

"Třeba to myslí dobře."

"Největší problém je v tom, že si spolu nepovídáme. Že ta jedna strana nevěří té druhé."

"Je to tak jednoduché, až je skoro primitivní."

"Přečetl jsem si inzerát v novinách, kde jsem chtěl pracovat, tak jsem tam šel pracovat."

"Nemyslím si, že je to oportunistický, možná bychom mohli říct, že jsem chtěl dělat kariéru."

"Stoupáte do výšin, pak zas prudce padáte dolů."

"Vždycky je to o hledání a důležité je přijmout všechno a třeba si i dokonce něco z toho vzít - zase pozitivního."

"Nenazval bych to chybou, nazval bych to etapou, která přišla do mého života."

No, ať už je to jakkoliv, pod dojmem téhle kuriózní optiky se mi nechce věřit, že by paní nová tisková mluvčí mohla odvést větší kus práce než tenhle podivný hybrid.

Nesnese s nikým srovnání, je jiná liga!

Je to její rozšklebená škeble

Je to její vlas v drtiči odpadu

Je to střevíček atraktivní vysokoškolačky

Je to tisíckrát opakovaný povel

Je to opruzenina na zadku miminka

 hilšeriáda

tlak na prezidentského kandidáta Marka Hilšera, aby odstoupil z voleb ve prospěch silnějšího uchazeče  Příklad: „I přes tu hilšeriádu, co proti němu všichni rozjíždí, bude stejně umanutě stát za svým, že má šanci vyhrát.”

Je to svobodné zednářství, které nás zotročí

čubit

pobírat plat a náhrady za funkci nebo práci, kterou člověk reálně vůbec nevykonává; podle někdejšího senátora Františka Čuby

Je to chlípná studentka

netdomovec   

člověk, který tráví většinu času na internetu  Příklad: „Píšu si s digitálním nomádem, který je online od rána do večera, takže to je totální netdomovec.”

Je to maska prasete přišitá k tváři

 

Vždyť jsem žil celej život jako prase a taky mezi prasatama. Já si vzpomenu na každý dobrý slovo, co jsem kdy slyšel, tak jich bylo málo.

Je to chudý, kdo vždycky dává dvakrát

Tobě ve slunci zářily vlasy, jako by v nich planul oheň. Byl to jen sen, ale v tom snu jsme byli konečně spolu!

Je to žalud nemytý

Jack Unterweger, to je jméno, při kterém se každému znalci vražd nutně postaví prapor do pozoru. Když skončil s prostitutkami, šel si povraždit na výletě po Praze. Ale však co... Lidi. Nic to nevydrží. Kdyby se nemnožili jak nějací pošahaní králíci na farmě šíleného klauna, už by dávno žádní nežili. Poté, co Blanka skončila s úsměvem od ucha k uchu poblíž popelnice, šel tento ohleduplný, takřka taktní zabiják dál a hbitě pracoval, aby dosáhl úspěchu a mohl se ve vězení, kde seděl mnohokrát, pyšnit určitými zásluhami.

Jack vůbec nevypadal špatně, měl hezké vlasy, oči, úsměv, byl to vlastně charismatický zabiják. Na první pohled vypadal jak prodavač pojištění. Měl sotva čtyřicet a za sebou už malý hřbitov.

Co se týče způsobu, jakým své oběti porcoval, vůbec nebyl tak obyčejný, jak ho vyšetřovatelé stavěli. Když se Jack rozhněval, dokázal ženy, oběti jeho hněvu, doslova hodiny trápit, než ukončil jejich strastiplnou pouť. Hovořil k nim tehdy o přísném trestu, který je stihne, když jen ceknou... a poskakovalo mu při tom obočí, jako by byl nervózní. Utrousil často jejích jméno, jakoby namátkou, aby si vzpomněly, kým byly, než se ocitly ve stejné místnosti s ním....

Jak jsem již řekl, v Čechách spáchal svou nejchytřejší a nejoriginálnější vraždu. Dívka, která byla vyvolena, vypadala, když ji našli činitelé, jako nějaká houba, tak byla napuchlá a jakoby nalitá. Navíc všichni policajti tehdy tvrdili, že vypadala, jako by byla kalcifikovaná...

Dokázal zvápenatět i dívku, jež byla zaživa již tak dost plná vápníků, plná vitamínů a minerálů. Jenže ve společnosti byla nadpočetná, tedy musela z kola ven.