Je to mírný údiv jejích očí

Ve sladké tísni klína
nezapomínej
je vedle dírka jiná
tam prst svůj dej

Vtlač mírně v hloubku
a ňadra lehce hněť
na tvém zvadlém sloupku
hned začne odbíjet

Je to svobodný člověk, nikoliv otrok vášní

Dosti polibků a dosti objímání

teď k nové hře jež neznudí
šťasten buď když úd už nemá stání
tu jiné schopnosti se v tobě probudí

Je to znázornění dobře známé tváře bývalého malíře pokojů

Vydejme se do jihů žhavějších, než o jakých kdy snili tvůrcové obrazů: až tam, kde bohové v tanci se stydí za všechna roucha. Tomu jsem se od slunce přiučil, když, přebohaté, sestupuje dolů: tu sype do moře zlato z bohatství nevyčerpatelného...

Je to nezvládnutá migrace

tam nad zářivou klenbou nebeskou bydlí

Ten, jehož oku neujde červ, plazící se v prachu,

a k jehož sluchu dojde i vzdech v prsou utajený a

němý

Je to čistá Persie

Je to červ v jinak zdravém ovoci

Je to taktika zkaženého jablka

Radujte se - to netřeba říkat, ale radujte se tak, aby radost vaše byla hodna tří set let čekání.

Je to bezzubá slečna

Je to bezpečná cesta

Je to náčrtek svědkyně

Je to jakákoliv ražba

Je to zvláštní jev, přechod mezi životem a smrtí v čirém světle osvícení

Je to cizokrajná krajta

Je to utrpení lásky

Kuřák, který páchne tabákem, má stejnou šanci sbait samičku jako navoněný student architektury. Akorát že student ji obvykle nesbalí na dýl než pár večerů, kdežto kuřáky, feťáky a alkáče si ženy přivazují k lýtkům jako outěžek na celé roky.

Je to růžový trpaslík

Za velkým stolem, který zabíral téměř polovinu té místnosti, dřepělo na ošklivých kancelářských židlích pět svátečně oblečených mužů, všichni v jakémsi nepochopitelném vytržení civěli ke dveřím. Tam se totiž nacházela úplně nahá sekretářka, značně mladá a půvabná. A ona, jež jaksi intuitivně něco věděla, ta panna jejich snů, pláčem sténala, ve stavu úplného divošství upírala pohled svých modrých očí podlitých slzami přímo doprostřed stolu. V tu chvíli promluvil pán v čele stolu, ředitel.
"Jsi propuštěna", nic víc neřekl.
Kdybych se ještě někdy setkal s tím sebejistým ředitelem, řekl bych mu: ne, to není jen technický problém, který odbydeš takhle samozřejmě. Duch naříkajících dívek, svedených nějakým takovým ředitelem, se totiž vznáší nad zemí i nad vodami a jeho dech je zlověstný... a nikdo si nikdy nesmí myslet, že je lepší než kdo druhý.

Je to cukrárna snů

Je to mrtvola preláta

Bujné koně poznávají podle cejchů na bocích, a já ty, kdo lásku mají, dobře poznám po očích.

Je to pohled zapomnění

Mě ještě napadá, že žijeme, poněvadž nás čeká několik setkání, pro něž stojí za to žít. Setkání s lidmi, kteří se vynoří, když je nejméně čekáme, anebo kterým se my vynoříme, když nás nejméně čekají. Anebo setkání s jinými tvory, jejichž život se dotkne našeho jediným plachým pohledem…

Tohle je Klíma, dojemný až k pláči, vždy překvapený přičíst nějakou zanedbatelnou náhodu na vrub osudu! Říkají tomu prý naděje.

Je to znamení lásky

Když jsem se po válce dozvěděl, že všichni, co jsem měl rád, které jsem znal, jsou mrtví, zplynovali je jako hmyz a spálili jako smetí, zmocnilo se mě zoufalství.

Je to buldozer v parku

Je to to, co máš jen ty

Nejlepší odpověď, kterou jsem kdy slyšel na otázku, jak se budeme cítit, až budeme mrtví, tedy neexistující, je, že si máme vzpomenout, jaké to bylo, než jsme byli počati.

Ostatně všichni (mrtví) mají naší modlitby zapotřebí stejnou měrou...

Je to úžlabina naděje

Lil si do klína vodku. Chtěl jenom přemýšlet. Vznášet se a přemýšlet.

Copak tomu nerozumíš? Venku není nic, co nezačalo uvnitř. Každá skutečnost je nejdřív snem.

Je to kvark hnaný temnou hmotou

Je to bezprecedentní situace

Je to akční sleva

Je to usměvavý stařík v odrazu výlohy

Je to částice snění

Někdy bych lidem bezpáteřním přál smrt. Ale smrt už nikomu nepomůže. Navíc, jaký je to trest? Umřít a nebýt, to je pro mnohé dokonce vítaná změna. Nepomůže mnohdy ani pomsta. Zákonem skutečného života je ostatně zrada. Co člověk ztratil, to už pomsta nevrátí, to ví i děcko. Ani neutiší jeho vlastní špatné svědomí. Tedy znovu status quo. Řešíme války, malé války, na které se brzy zapomene. Než se přijde na něco jiného. Avšak co například přijde z vesmíru, nikdo z nás neovlivní. Jestli to bude veliký asteroid, zahynou dobří i zlí, milí i malicherní. 

Jenže je tu NASA a jejich program, který tyhlety monstra monitoruje. Žádný nás nejspíš nezasáhne minimálně stovky let. 
Je tu nechválně známý spící Yellowstone, který by sice globálně poškodil celou Ameriku, ale stejně by nezpůsobil vyhynutí lidstva. 
Momentálně je náš největší problém Zelená Evropa a elektromobily.  Tedy pokud se třeba ve Venezuele nechystá nějaký puč, jenž dosadí k moci bratrance Kim Čong-una.