pátek 24. listopadu 2017

Chaldeové mnoha lidem předpověděli smrt

A sami jí neušli!

Plující mraky, barevné stromy a hvězdy podzimního nebe - navzdory všem kázáním je ve smrti cosi nekonečně smutného, neboť navždy opouštíme krásu této Země.

Chystám se brzy skočit do jícnu sopky, nebo se nechám obalit bahnem jako ten filozof, co se nafilozofoval o smrti žahem a zemřel na vodnatelnost! Případně jako Démokritos zahubí mne vši!

čtvrtek 23. listopadu 2017

Mrzne jí stehno

Stojí zakletá v zmrzlé zahradě a zavátými sněhy kouká nahoru na věž. Na to cimbuří. Nebo prostě na věž, v níž vězí okno. Tam stojí on, a on usilovně přemýšlí. Rozhoduje se, zda okno slouží k výhledu nebo jen a jen ke skoku. Protože jsou chvíle, kdy by měl skočit. Vločky tají na parketách. Pusa dole tají dech. On se jen rozplyne v rubínové krvi na zimním dvoře. Skok je tak lákavý. Krev odkane do kanálu nebo spíš do podzemí.

Bílé spřežení žene se závějí.

středa 22. listopadu 2017

Sokolov hraje Rameaua

Připadá mi to jako včera, když mi bylo tak osm a já se prohraboval starými magnetofóny. Našel jsem stařičkou nahrávku Figarovy svatby s Kubelíkem. Chtěl jsem si ji pustit, když mě nějaké sousedovic děcko, kradnoucí se ostražitě, praštilo lafetou po hlavě. Než jsem částečně ztratil vědomí, vím bezpečně, že mě iritovalo bití hodin v tom prázdném pokoji vedle, kde pronikalo slunce skulinou ve zdivu.

pondělí 20. listopadu 2017

Služba vlasti

Služba vlasti je takové to, když nepošlete krávu k býkovi a potom řeknete, že zůstala jalová.