Měla o něj hraný nezájem

Avšak pod vlivem vína jsem si říkal, že šukat ji by nemuselo být marné! Pozoroval jsem ji celou noc. Vlasy se jí leskly jako ořech, dokonce i způsob, jak zacházela s příborem, se mi líbil. A taky tančila jako Rusalka!

Viditelnost

Četba je mi ještě ze všeho, z čeho se mi dělá zle, nejsnesitelnější. Když občas listuju v časopisech a tiskovinách, mám v sobě rovněž cosi z dopadeného zločince, ale především něco z člověka triumfujícího nad tajemstvím, o němž vím jen já sám.

Nejhorší jsou ty moderní tituly. Všecky ty provařené úsměvy smutných mužů a snaha zaujmout bohem a druhou světovou válkou, nebo cizelérským jazykem.

Samozřejmě žertuju, Formánek je jediný náš současný autor, za kterého se nemusíme stydět. Ale furt je to lůza. V porovnání s tím, co by se dalo. Životu stále znatelněji páchne z úst. A já mám strach, že mě jednou někdo při mých pocitech odhalí. Můj život jsou neustálé pokusy nebýt odhalen.

Našel jsem si oblíbenou kočičku. Přistihl jsem se, jak ni na ní zkoumám každičkou pihu na tváři, jemné žilkování na rukou, každý vlas. Jako bych ji miloval. Ale je jí nicméně jen osm.

Pět koleček

Ještě nikdy jsem neviděl směšného člověka, přestože na většině lidí, které pozoruji, je všechno směšné.

Teplota

Kdo žije každý den prohlížením nahatic, byť jen o několik málo okamžiků víc než ostatní, setká se na konci s celým životem na pornografickém serveru.

Dvory a zídky

Ale ženská je věčná pletichářka.

Něžná

Tato dívka kolébá osudem mužů...

Materiál strachu

Věřím v zázraky, ale ještě víc věřím, že lidé zázraky potřebují. Narodil jsem se do doby, kdy listy dubů ševelí o tajemství. Ne další informace, jen že moc chtějí znát nějaké TAJEMSTVÍ.