A sami jí neušli!
Plující mraky, barevné stromy a hvězdy podzimního nebe - navzdory všem kázáním je ve smrti cosi nekonečně smutného, neboť navždy opouštíme krásu této Země.
Chystám se brzy skočit do jícnu sopky, nebo se nechám obalit bahnem jako ten filozof, co se nafilozofoval o smrti žahem a zemřel na vodnatelnost! Případně jako Démokritos zahubí mne vši!
Žádné komentáře:
Okomentovat