Máme tři pod nulou a višně jsou v květu... ale proč zrovna višně, to nevím. Třešně ne, višně. Odtud višňovka, nikoliv třešňovka.
Radši vám řeknu, JÁ a žádná ALEXA v 2.0, co se dělo s mou jakousi přítelkyní z roku cca 2008 nebo kdy. Za kruté zimy jsme chlali v Mirroru (tam, co teď natáčejí ta rádoby vtipná videa na ultra pálivé papričky s Kozubem), byl jsem úplně na sračky a ona na tom nebyla o moc líp, vypila asi deset vaječných likérů & piva & šakaly. Předtím byla vyštvána ze svého hradu - rozuměj - z ubytovny. Šla jako žebračka do světa nevědouc, kde může najít skutečné útočiště. Lidi, jimž prokázala nesčetně dobrodiní, zavírali před ní dveře, báli se nevím čeho, asi hněvu nového hradního pána, který by zakázal všem poddaným, aby se jí nikdo neopovážil poskytnout přístřeší. Zimou všechna zkřehlá a hladem zmořená tato malá blondýnka vstoupila konečně večer do veřejné nálevny, kde jí byl vykázán za barem nocleh... jako by spala v chlévě... totéž.
Samozřejmě jsem jí mohl dotáhnout k sobě... ale proč bych píchal ožralou slečnu? Mám hrdost, ne? Navíc nebezpečí je, že se na vás vždycky může poblinkat atd. - což jsou vždy mírně necudné příběhy. Radši jsem ji nechal usnout na stolku a nechal se starat ostatní, zaplatil za ní, aby neměla problémy příště a sám se na belhavých nohou odebral na kutě. Tehdy jsem si bůhvíproč ještě pamatoval, že platím atd, dneska jen samá černá okna po desáté a často i před.
Jenže co se nestalo, zítra zrána, když se otevíralo, jsem šel na další rundy piva a ... přišla za mnou barmanka a vykládá mi, že ta slečna, která tu se mnou byla včera, skončila v nemocnici, na pohotovosti. Nemohli ji moc probudit, nevykazovala známek života. Proto rychlá záchranná služba. Majáček, úplně bez skrupulí.
Byl jsem z toho velmi nešťasten a popravdě i zmaten, protože malé, bojovně laděné blondýnky nezasluhují skončit pod kudlami lékařů, radši by si měli užívat šoustání, diskoték, návštěvy vináren, nenápadné blowjoby v dámských kabinkách, a další různorodé půvaby života dvacítek. Všecko lidské, jen ne bílá prostěradla a sterilní prostředí felčarů... a to ještě těch řezníků z O*******, od kterých při kuřpauze tak nanejvýš uslyšíte, jak nějaké malé ště*** zase vyfoukli výfuk.
Připadalo mi nefér, že tato hezká, bojovná blondýna nyní bojuje o život v nějaké bílé cimře 2 na 2 metry. A já si v klidu můžu pít Kozlíka, bez jakékoliv známky únavy nebo vyčerpání. Ale vzal jsem zavděk tím Kozlíkem, roztažen na ne příliš pohodlné lávce.
Kozlík, ano, kozlík lékařský.
OdpovědětVymazat