Včera jsme skončili u Tarantina a jeho ubohých filmových pokusů, dnes navážeme u něčeho hodnotnějšího. Pravil jsem, že láska je pro jednoho jen hrubá záplata na dysfunkční rozvoj vyděšeného vnitřního dítěte, zatímco pro druhého sladké víno, jímž zapíjí těžkou každodenní lopotu. Je jen na nás, ke kterému přístupu se rozhodneme.
Tohle je celkem známá, ba profláklá věc, ale neškodí si ji připomenout.
Jak ještě říkají Belzebubovi?
Belzebub je název, který pochází z hebrejského slova "Baal-zebub", což znamená "pán much". Tento termín se objevuje v Bibli a je spojen s kultem boha Baala, který byl uctíván ve starověkém Izraeli. Belzebub je také známý jako "pán much", což odkazuje na to, že byl považován za boha, který mohl kontrolovat a ovládat mouchy. Některé další názvy, které se spojují s Belzebubem, jsou například "pán lží" nebo "kníže démonů". V křesťanské tradici je Belzebub často označován jako démon a jedna z hlavních postav pekla. V některých křesťanských teologiích je dokonce považován za jednoho z nejmocnějších démonů a vůdce legií démonů. Je třeba poznamenat, že v současné době se názvy a přezdívky spojované s Belzebubem mohou lišit v závislosti na kultuře, náboženství nebo duchovních tradicích.
Čím se provinil Aldo Braibanti?
Aldo Braibanti byl italský fyzik a vědec, který se provinil tím, že se stal členem italské fašistické strany a aktivně se podílel na rasových a politických perzekucích za druhé světové války. Braibanti byl členem fašistické strany již od 30. let 20. století a v roce 1938 podal žádost o vstup do stranické organizace Rasového úřadu. V této organizaci hrál klíčovou roli při vyhánění židovských vědců ze svých pozic na univerzitách a výzkumných centrech v Itálii. Braibanti byl také hlavním autorem "Rasového manifestu", dokumentu, který měl sloužit k ospravedlnění rasové perzekuce a čistky vědců a intelektuálů v Itálii. Po válce byl Braibanti zatčen a souzen za válečné zločiny. Byl shledán vinným a odsouzen na doživotí, ale později byl propuštěn z vězení na základě amnestie v roce 1955.
Jaká města navštívil během své anabáze Švejk?
Hlavní postava románu "Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války" Jaroslava Haška, Josef Švejk, během své anabáze navštívil několik měst ve střední Evropě. Na začátku knihy je Švejk hospitalizován v lazaretu v Praze, poté se vydává do Klučan, aby navštívil svého přítele Palivce. Zde se však setká s vojenskými úřady a je poslán na frontu. V průběhu knihy se Švejk dostane na různá místa v Rakousko-Uhersku a v Rusku, zahrnující: České Budějovice Vídeň Lvov (dnes Lviv, Ukrajina) Tarnopol (dnes Ternopil, Ukrajina) Kuty (dnes na Ukrajině) Kassa (dnes Košice, Slovensko) Szeged (Maďarsko) Debrecen (Maďarsko) Halič (dnes z velké části na Ukrajině) Švejk se také dostane na frontu v Haliči a na Karpatské vojenské silnici. Celkově jde o fiktivní příběh, ale místa, která Švejk navštívil, jsou inspirována skutečnými místy ve střední Evropě.
No, ale dost už toho. Nejsme tu od toho, abychom kopírovali texty nějakých robotů. Dovedeme si sami vystrojit hostinu a vážit na drahocenných vážkách karáty slov!
Žádné komentáře:
Okomentovat