neděle 30. června 2019

Rezavá

Je však dost obtížné si vzpomenout, kdy a za jakých předpokladů se rozhoří zájem o jinou lidskou bytost naléhavým plamenem vášně. Je možné, že přeháním vliv, který na mě od počátku měla. Možná že celou historii interpretuji tak, abych před sebou ospravedlnil pozdější výstřelky. Nejsem si jistý ničím. Nicméně ať se stalo kdekoliv a kdykoliv, ať rychle či pomalu, jednoduše jsem jí podlehl a náš milostný románek mohl začít. Pokud jde o mé přátele a o ženy, se kterými končím v posteli, nebývám žádný velký zvědavec. Jako právník jsem zvyklý trávit čas propíráním cizí špíny, ale zcela upřímně, osm hodin denně je právě tak dost. Mimo kancelář je mi potěšením, když se mohu o lidi přestat zajímat. Nestrkám do ničeho nos, v ničem se nešťourám, beru je takové, jací jsou. V tomto ohledu nebyla Míša žádnou výjimkou. Byla duchaplná, obscénní a zvrácená. V životě mě žádná žena víc neokouzlila.

pondělí 24. června 2019

Příběhy unavené brunety

Má dva soky: První ho svírá zezadu, odkud vzešel. Druhý mu překáží v postupu vpřed. Bojuje s oběma. Vlastně
mu ten první pomáhá v boji s druhým, neboť ho tlačí dopředu a zrovna tak ten druhý mu pomáhá v boji s prvním, neboť ho přece tlačí zpátky. Ale tak je tomu jen teoreticky. Neboť nejsou tu jen ti dva sokové, nýbrž i on sám, a kdo vlastně ví, co on zamýšlí?

A pro ty z vás, které čekají na vysněného prince. Nenajdete ho ( - pokud nenajdete mne). Čekat na něj je jako čekat před celami odsouzenců, kde jsou přístřešky za dvojitými mřížemi, stojící v řadě a připomínající malé zvířecí klece. Každá měří zhruba třikrát tři metry a je téměř prázdná vyjma pryčny a hrnku na pitnou vodu. Náhle by za vámi přišel bachař a řekl, abyste se zavřeli do té rozkošné komůrky... "No na čekáš, krasavice? Pochodem v chod! Vězni nemohou dostat snídani, dokud tohle neodbydem. Teprve až tu strávíš osm let, ukážeme ti, za koho se vdáš, neboť je ti souzen!"
Taky byste asi hned na první dobrou nevlezli takhle na požádání do žaláře! Jako lezete do postele s kýmkoliv. Je mi z vás na blití!
Čekat na prince je totiž jako čekat na šibenici. Děsná nuda smíšená se značným stresem. A vy na světě nejste od toho, abyste byly stresované. Na to máte moc estrogenu, přetékají vám zadnice a kozy a musíte občas taky rodit. Ve stresu porodíte leda tak strašidla, která rychle pojdou na hrůzu světa kolem dokola!

neděle 23. června 2019

Na pouhé slovo ji vytrestal

Byla krásná a já cítil, že ji miluju, to by se stalo každýmu mužskýmu a možná, že i ženský, ale taky jsem z ní měl děs, poněvadž mi přišlo, že by snad mohla člověka zabít, kdyby ten pohled obrátila ze západu slunce na tebe a rozhodla se, že ti tu lásku oplatí. Já miluju ženský, co se dokážou smát a člověk jim fór nemusí dávat po lopatě, chápete. Taková ona právě byla.

sobota 22. června 2019

Mrtvější měsíce kalené borovičkou

Nepřitažlivou ženu, musela mu uznat, je zatěžko milovat. Byla takový ten chorobný zjev, prsa jak žehlící prkno, úzká dlouhá brada, rty téměř žádné. Nedivila se ani trochu, proč ji Štěpán zahnul s Erikou. Možná by přešel i její předkus, ale to, co měla mezi nohama a jak si zahrádku vůbec neudržovala, to mu asi vadilo. Byli navíc chudí, protože on studoval a ona je musela živit. A na fakultě se objevovalo čím dál víc zabezpečených samiček, které rády pátraly pohledem v poklopcích a snažily se vytvořit domov. Erika byla její opak. Buchtička s krémem, po které se olizuješ až za ušima. Její pekáč nevoněl jak nějaký podšálek s kávou. Byla to kvalitní whiska naservírovaná mu pod nos, takový Johnnie Walker Black label, snídaně šampiónů, splněný sen. Neváhal dlouho a už třetího dne, co ji poznal, spolu dupali jak králíci u ní doma. Když to později s pláčem vybalil na ni, připadalo jí to jen jako nevyhnutelná souhra událostí. Ani nic neříkalo, jen tupě koukala do talíře. Souzeno z povrchu událostí nešlo jen o zvýšené tření. Zaplácával si tím i ránu, kterou obdržel v egu kdysi dávno. Byla to srážka dvou životních principů. Pasivního a aktivního. A kdo asi vyhrál? Scéna by se sice dala ukončit i jinak, ale proč se s tím srát. Sbalil si svých pět švestek a už jel zas taxíkem domů k Erice, kde s ní dupal. Ona naopak zůstala dlouze sedět u stolu. Než dopila kávu, byla rozhodnuta. Zabije je oba. O všem se rozhodl již v okamžiku, kdy jí sdělil, že si našel druhé děvče. To ji ranilo tak, že začala přemýšlet jako vrah.