Má dva soky: První ho svírá zezadu, odkud vzešel. Druhý mu překáží v postupu vpřed. Bojuje s oběma. Vlastně
mu ten první pomáhá v boji s druhým, neboť ho tlačí dopředu a zrovna tak ten druhý mu pomáhá v boji s prvním, neboť ho přece tlačí zpátky. Ale tak je tomu jen teoreticky. Neboť nejsou tu jen ti dva sokové, nýbrž i on sám, a kdo vlastně ví, co on zamýšlí?
A pro ty z vás, které čekají na vysněného prince. Nenajdete ho ( - pokud nenajdete mne). Čekat na něj je jako čekat před celami odsouzenců, kde jsou přístřešky za dvojitými mřížemi, stojící v řadě a připomínající malé zvířecí klece. Každá měří zhruba třikrát tři metry a je téměř prázdná vyjma pryčny a hrnku na pitnou vodu. Náhle by za vámi přišel bachař a řekl, abyste se zavřeli do té rozkošné komůrky... "No na čekáš, krasavice? Pochodem v chod! Vězni nemohou dostat snídani, dokud tohle neodbydem. Teprve až tu strávíš osm let, ukážeme ti, za koho se vdáš, neboť je ti souzen!"
Taky byste asi hned na první dobrou nevlezli takhle na požádání do žaláře! Jako lezete do postele s kýmkoliv. Je mi z vás na blití!
Čekat na prince je totiž jako čekat na šibenici. Děsná nuda smíšená se značným stresem. A vy na světě nejste od toho, abyste byly stresované. Na to máte moc estrogenu, přetékají vám zadnice a kozy a musíte občas taky rodit. Ve stresu porodíte leda tak strašidla, která rychle pojdou na hrůzu světa kolem dokola!
Žádné komentáře:
Okomentovat