Hleďte na ni, bláznivou duši,
v růžovém šatu, co krásu jen tuší.
Zrozená v noci, kde víno teklo,
z ženy, jež spala, s koleny sevřelými těsně.
Bez lásky, bez touhy, jen chtíč ji vzbudil,
muž k ní vstoupil, a osud se zjevil.
Hleďte na dítě, jež bláznovství nese,
v růžovém hávu, kde smutek se leskne.
Vějíř jí chrastí v drobných rukou
jak velikonoční řehtačky.
Zvony před ní prchají v dál,
když dospívá, a krása je chvála,
co ji mine, v tichu a žalu.
Žádné komentáře:
Okomentovat