Pohled, který k ní vyslal, když se poprvé potkali v knajpě, jí zahoupal jako lehká mořská nemoc. Řekla si tehdy, že mu roztáhne. Proletěli oblakem šílenství, když si dávali do těla. Osvědčila svou houževnatost jako tvrdá dívka, která v životě mnoho dosáhne. První dva týdny to bylo fajn, pak se jí zmocnila netrpělivost. Viděla, jak pije víc, než je zdrávo a vypadá čím dál hůř. Udělala něco? Jako by viděla trhlinou v časoprostoru něco, co ještě nemohla vidět ani vědět. Ožíral se hůř než prasák, k dívkám, k jejím kamarádkám necítil lítost, tupil je a urážel a urážel i ji. Pochopila, že je ožrala, že je pravý, docela nezáludný alkoholik, který stáhne ke dnu i Atlantidu. A přece to s ním nevzdala. Řekla si, že vytrvá. Když porodila toto rozhodnutí, pojala zároveň ženskou představu, že bude potřebovat její pomoc.
A to byl počátek konce.
Byl totiž předrážděn její péčí a taky nudou, kterou zažíval při sexu s ní. Rozhovory s ní nestály za nic. Nevěděla nic o ceně rumu ani proč se vlastně řežou vojáčci v Afghánistánu.
"Přestaň s tím," navrhla, když ji nutil, aby mu vysvětlila, proč navlékli Saddámovi smyčku kolem hrdla, když to byl vlastně mesiáš.
Každého přece vábí, co je nesnadno uskutečnitelné a co by mohl skutečně mít, tím opovrhuje. Skutečnost obsahuje nesmyslnou touhu po neskutečném.
Žádné komentáře:
Okomentovat