Maska smrti

Vzpomínání prostupuje a proniká tímhle pokojem jakoby (bez překážky světla) skrytým postupným třením od částečky k částečce z nesčetných součástek šera? To je podstata vzpomínání – vnímání, zrak, čich: svaly, kterými vidíme, slyšíme a hmatáme – ne mysl, ne myšlení: neexistuje taková věc jako paměť, mozek vybavuje jenom to, po čem tápají svaly: nic víc, nic méně.