pondělí 7. prosince 2020

Klisna a její tajemný hřebec

Skutečně se tato dívka vyskytla. Z osmi miliard duší, jež se pohybují po planetě, tehdy jich bylo samozřejmě o nějakou tu miliardičku méně, ale řekněme, že ze všech duší, co jich země hostila, jedině ona vytrvale trvala na dvoření. Ostatní holky už se líčily, nosily vyzývavé sukně, útlé šněrovací botky a pracovaly s mobilem, jen ona měla culík a takové ty pásky kolem zápěstí v barvě duhy. Chodily do fitka a do kin, a jezdily se svými kluky na pařby. Jen ona byla zakletá do podivné pasivnosti. Nehodila se do žádné doby ani do žádné společnosti či sekty. Myslím, že se jmenovala Mirka, ale jistý si tím nejsem. V každém případě budila značnou pozornost. Nejen mou, ale i ostatních cápků. Byla totiž ještě pořád panna. Teda aspoň podle toho, co jsme věděli. Jednou jsem to nevydržel, a někdy ve třeťáku jsem jí sdělil, když vylézala z dámských záchodků vida, jak jí lehký ruměnec přeběhl přes tváře, že by měla někomu dát příležitost, protože panenství jí vadí v chůzi. Myslím, že od té doby na mne už nikdy nepohlédla. Skutečně tato světice měla parádního kostlivce ve skříni, což jsme se dozvěděli až léta po rozlučce (se střední). Její kluk byl trestanec, znásilňovač, jenž před tím, než jí přivedl do jináče, a ona musela jít na potrat, protože měla snad sedmnáct, měl značný sklon přivádět se svým ptáčkem do potíží. Odseděl si pět let, než ji sbalil někde na pumpě, kde s kámoškami jedly kebab. Rozrůznil její nudný život o polohu kamasútrickou. Měla tak hladkou pokožku, že by mohla sloužit jako model Venuši a její nohy skýtaly nezemskou podívanou, přestože měřila pouhých sto pětašedesát či sedmašedesát. Opticky vyhlížely nekonečně prodloužené a zkrátka jako ta pravá párátka pro nevycválaného dobyvatele klínu. Pro nějakou říjící citlivku, která dosud líbala jen svou barbie panenku ze školky, bylo nenadálé setkání s tím hovadem příslibem doslova nepravděpodobné rozkoše. Hned se jí postavily bradavky do pozoru. Holky o patnáct minut později odjely a nechaly jí ho tam, protože její jazyk nestačil vypovědět, co cítí při pohledu na toho borce - na Tomáše Slezinu. Zbytek večera patřil nadržené šukačce v nedalekém motýlku. Trochu krve z ní vyteklo, jen co je pravda - co trochu, dalo by se říct, že první penetrace vypadala jako po zabíjačce zhuntovaného strejce. Skutečně už se chtěla stát dospělou, vyvinutou samicí, a tato příležitost jí k tomu dala zelenou.

1 komentář:

  1. Každé poprvé je vždy tak trošku jako pohled do krasohledu. :-)

    OdpovědětVymazat