Polibek od žabky

V této rovině měla právo býti uražena. Vždyť ji za zádičky spal s tuctem jiných děvčat. S tuctem, o kterém věděla, ale mohlo jich být daleko víc.
Byl na strašných rozpacích a nevěděl, co se od něj očekává. Bude mu vyčítat ty, o kterých se dověděla a chtít na něm, aby je pustil k vodě? Copak je vodník, říkal si? Co si jen počne, když se bude muset rozloučit s přítomností buclaté Elišky? Začal si hryzat nehty. Začal přemýšlet o tom, že by se vzdal jí, té, co mu teď mluvila do duše, protože jedna proti deseti či dvanácti, co je to za počty. Ztráta jedné květiny přece je míň než ztráta celého záhonu. Znovu, jak se to říká, kdo se vyzná ve vážkách, kdo zná všechen blanokřídlý hmyz (neboli dívky)? Raději neriskovat, na vše přistoupit a mít zas chvíli od ní pokoj. S věkem jsem poměrně nenásilně přišel na to, že jediný rozdíl mezi dívkou a ženou je ten, že dívky jsou ženy s pevnými prsy, zatímco ženám už vlivem gravitace padají... takže doufám, že tady píšu pro samé dívky... i když jsoutě třeba někdy i děvky...
Například se mi, čím jsem starší, tím víc líbí šikmoocí. Jsou úplně v zenu, mají státní rozpočet, který pořád roste a téměř se nezadlužuje, a v čínských básních je toho pozoruhodně málo, ač říkají šíleně mnoho... je tam jen ta nebeská klenba, jen klidná obloha, po které letí pták - a převedeno do zdejších poměrů, za to málo, za to strašně málo bych dal nohu na špalek, kdyby to tady zavedli, ale nezavedou... tady jsou revoluční a snaží se dělat obří kroky, nevolí pozvolný růst! Princezna a ženich tady odjíždějí na jachtě, v této zemi máme ještě pohádky - není jich málo, kterým se lze upřímně podivovat.. a když už novomanželé jsou na výletě, na jih od hranic u pěstitele růži pijí světlou vodku, ze které se princezna poblinká, což se stalo, ale tady je to uvedeno v jinotajích... je to vzácná vodka z rýže... tedy nikoliv režná, ale rýžová... děkuji pěkně, v životě jsem vypil opravdu hodně vodky a mohu vám říct, že z rýže jsou ty nejhnusnější... z brambor ty nejlevnější a z jinačího obilí ty nejobyčejnější... takže chápete, proč děkuji pěkně!

Váš nabíječ je určitě hrubě povýšený, nezajímá ho téměř, že studujete a pracujete a ještě pro něj klohníte, on chce jen mít lahváč, zaplou bednu a pokud možno, až vás otrká, abyste hned usly... ale samy jste si ho vybraly... já za vás nevybíral... ostatně vybral bych vám lepšího, než jste si vybraly samy... neříkám to z povýšenosti, ale protože vás zkrátka znám... vím, co chcete, proč to chcete i co děláte, když to nemáte... jak jste zoufalé, hryžete si nehty a tváříte se zmučeně... znám vás, chi, chi... jste jak z moře vytažené mušle... jak natažený kolovrátek...