Třeba byl odjakživa záletník a plagiátor, mistr falešných emocí, ale mohlo to vůbec překvapit u muže, který ve svém nitru tušil, že drama (byť rozdrásávající duši sebevíc) je cyklické? Tváře se měnily a měnily, ale příběh zůstal v podstatě stejný.
Vše bylo už někdy řečeno, vytrpěno, vyšukáno. A když to jednotlivec věděl, bylo se co divit, že se láska stala mechanickou? A v podstatě o náhradu žebrající?
Zas jen další svezení na kolotoči, mění se jen místa, ale další rozmazané kulisy s obličeji usmívajícími se a s obličeji posmutnělými najdeš v Chodově i v Zakopaném.
Spíš ho zajímalo, co dělá Olga. V jejím divokém vězení, v lůně, tam všechny mapy končí a začíná hádanka všech hádanek: prošla debobrizací nebo je bobr? A tak dál, ptají se všichni... my víme, že je to fuk, i prales může zapálit požár a tak dál...(a dokonce požár vznítí spíš prales než poušť, no ne?)
Žádné komentáře:
Okomentovat