Proč si libuješ v takových fantaziích? Jestli něco, tak se odehravý pravý opak. Tvůj kluk od tebe odejde a tobě nezbude než si začít něco s Kristánem, s fotografem, který se vyžívá v prznění nevinných modelek...
Už snad víš, že mysl je rozdělena na dvě části, na jezdce a slona, přičemž úkolem jezdce je sloužit slonovi. Jezdec je naše vědomé uvažování, slon zbytek. Žiješ vlastně v nevědomí - a co děláš, je to, co dělá tvůj akrobatický slon. Pokud stojí za pár šupů, tvůj život stojí za velké hovno. Čím je tvoje slůně větší nekňuba, čím je hravější a nezodpovědnějšíš, tím míň o sobě a svých možnostech víš a tím spíš skončíš ve škarpě. Slona ovšem nečeká žádná moudrost.Kdepak, žádná vyzrálost tě už nečeká, jenom stáří, neb na konci cesty není nový rozpuk, nýbrž souhrn frustrací a soužení zprvu nepatrného, pak velmi brzy nesnesitelného. Kdo ví, jaké to je, nemoct si skrze zkrácené šlachy ani nazout ponožky, kdo ví, jaké to je, když s tebou pečovatel chodí až k míse a svlíká ti gatě a zas ti je navléká, ví, že právě to je stáří. Kdo měl zpíčenou sestru, která už ve třinácti rozpalovala půlku vesnice, která měla už ve třinácti lýtka a prdel jak třicelitá první milovnice, ví, že díky ní prožil hezký život, mohl být štastný za tu krev, která kolovala i v jeho žilách a to ty jeho mohly být třeba i žilami heroinisty.
Žádné komentáře:
Okomentovat