čtvrtek 26. prosince 2019

Další svátek vánoční, ještě vánočkovitější

V poslední době (tradičně před Novým rokem) mi přicházejí houfně e-maily od fanynek, kterých mám celkem 5, tedy půlku republiku (lomeno milionem), že prý mi došla pára, že jsem suchý jak troud, atp... pchá, povídaly, že mu hrály, na pyšné závistivky nereflektuji a dokonce jim často odpovím zcela v upřímném a pravdivém duchu, že vůbec nejsem suchopárný, že jsem stále ten u žaludu mokrý stuprum, který s očima vzrušením vsloup obrácenýma čeká na vsunutí kolíku ženskou ručkou do análního otvoru. Tedy o nic sušší než vy, když k vám přijde soused ajťák s nabídkou rychlovky, jenž vyslal přítelkyni do banky a cítí se nějak sám. Pokud jde o psaní, nelze se dostatečně obětovat, nelze se vzdát dosti návštěv striptýzových klubů a popíjení panáků do rozednění, jen abychom nezmeškali bujnou rozkoš z toku zvuků rytmických slov po přistávacích drahách naší zároveň nesmírné i tolik těsné mysli.
Ale protože mi mnohé, až bychom řekli většina, z těch pěti nedůvěřují, rozhodl jsem se, že vás přece ještě párkrát přesvědčím o pochybenosti vašeho úsudku, o obsáhlosti mého nevšedního talentu. Prosím, vemte příště rozum do hrsti, než se ozvete. Ne-li konečně příště, tedy si to aspoň zaznamenejte do Google Notes. Děkuji, exit( ).



Chcete milenky dokonalých tvarů a lačných úst, mocně vyvinuté milence pevného objetí, záclony na okna tak silné, že udělají ze dne tmu - a lampy tak silné, že udělají z noci den, víno bez alkoholu, kávu bez kofeinu, heroin bez dojezdu, dorty bez cukru, rychlá opouštědla, vzdalovadla a prchadla jinam, iluzory, zapomínače, oblbováky a mnoho jiného, barevného a pestrého, čím se může zaobírat každý trotl, kdo neví, jak utlouct ten čas, co ještě zbývá do konce času...a zapomínáte, že jste idioti. Idiote hvězd, jen abys nedej bože zůstal sám. Sám bez pevného cíle, jen se sebou, v zajetí prozření, že jsi ničím, že v průzoru naodoblačna nejsi ani ničím, že jsi nedopadlým prachem blátivých cest, smítkem nekonečna rozpínaného vesmírem, červem splašků, vyblitým atomem průjmu lidské stonožky (ze stejnojmenného filmu o cestě bolesti). Rozbryndaná mrdka po bradě mladé blondýny.


"Nepište mi ty pojebané mejly, nebo tebe, hlavní strůjkyni, přetrhnu jak hada! Zajedu si za tebou do Přibyslavi, nebo v které prdeli bydlíš, a budeš měsíc na hlavní straně v novinách!! Zmasakrovaná hlava místní fetky pohozena v kukuřičném poli. TY ĎEvKo, Já sem NEzMěněn, PořáD sem MokRý, PořÁd, PořáÁáÁáááááÁád!!!!"

Zde zápis končí v litanii bez konce. Adresát se nikdy nepřihlásil na policii.

Žádné komentáře:

Okomentovat