Osud je, jak známo, slepý. Slepec, starší pán, který nevyjde bez hůlky a čokla. Poté se ale začně měnit v něco, co ostatní nevědomě vědí a všemožně se to snaží zkroutit, v hospodě, pak v posteli, aby tomu dodali čočky.
Milenci podle mě jsou hluboce spříznění se zázračným duněním světa.
Hledej nejvnitřnější řeč spočívající v řečových semenech. Koneckonců semeno je oblíbenou pochoutkou dívek.
Když se budeš snažit, tak popíšeš i mlčení ryby na hostině tvých impotentních kluků...
Jsem nejlepší muzikant v Kralupech, fenomén, aspoň to o mě tvrdí kundy z kapely (hraju v death-metalové kapele). Říkají mi Pelikán. Píšu tyhle řádjy, zatímco o kousek dále noc už padá jaksi, skoupá, svá, jak tvoje vypitá sousedka do postele barmana. Člověk by řekl, že si ráda po cigaretě kroutívá (čuráky). Hraju na bubny a černá sukna těch holek, co je občas vídám na našich akcičkách, co tančí na hypnotizovaný čas, jenž marně hledá v sobě přestávku, ale je to idiotské, vlajou jak vlajky napospas naší řezničině, takže ty apoštolky černých podprd, jež rády ptají se v kruhu u Jägera: co s nesmrtelnem, které nedá i věčné mládí? najdeš pak dál u stolu brebentíce:
"No tak co, co, co?"
"Ále, Květi, nestál za řeč. Postříkal mi kozy a šel spat."
Žádné komentáře:
Okomentovat