Piju v Atlantiku, kdosi mi kdysi dávno ukazuje fotku. Pamatujeme si lidi podle oblečení, a podle míst, kde jsme je viděli, takže tu osobu, kvůli které mi ji ukazuje, nejdřív nepoznávám. Je neskutečně hubená. Její tvář je jedna černá koule potu, velké bílé oči má podlité krví a lezou jí z důlků, jako kdyby chtěly pryč od smrtících promile v lebce za nimi. Pak si uvědomuji, že je to Sára. Moje bejvalka. Bývala fetkou, když jsme dupali, ale dala se na vědu. Jela po vejšce do Kolumbie, kde se věnovala ozařování makových semen s cílem zušlechtit produkci drog. Říkalo se, že vyvinula nový druh, majam, který údajně byla v prvním, zavařeném stavu, ještě než vykrystalizuje, dvakrát silnější než jakýkoliv známý heroin. Sám mám dost bohaté zkušenosti s těmito už ne zrovna rekreačními drogami, a proto mě ani nepřekvapilo, že se tam, daleko ode mě a od jakéhokoliv zbytku lidí, kterým na ní záleželo, doslova ufetovala s křováky k smrti.
Vzpomněl jsem si na ni, protože akorát dneska by měla narozky. Třicet šťastných let.
Žádné komentáře:
Okomentovat