Sladkým vysílením mrou všechna slova v tomto věku,
který se nerozhoduje, utráceli jsme život v něm vždy znova a znova,
vždy s kapsami plnými snů vydávali se do hlučných podniků.
Kéž zřítí se již dolů s pisklavým rykem
žal zástupů až k modlám navršený,
a zasype rod smutných, k němuž i já patřil jsem.
Pro nynější lásku tvoji
hladovou, když pláče ranou sudby
nechť se otevřou okvětí tvé malé hudby
dáme si šukačku trojí.
Žádné komentáře:
Okomentovat