neděle 19. května 2019

Přimražena rozkoší

Když jsem jí poprvé uviděl, kráčela pomalu po můstku, velmi pomalu, jako ten, kdo se rozhlíží kolem sebe a těší se z toho, co vidí, a prodlužuje si podívanou, co může nejdéle. Měla na sobě sytě modré šaty, kabátek v pase velmi přiléhavý a v ramenou už méně, sukni úzkou jako pochvu. Její malá rachitická postava vypadala ještě slabší a strnulejší, připomínajíc loutku, a to mě hrozně rajcovala. Přestavoval jsem si, že bude moje malá sex doll, která mi splní veškerá přání. Její hlava byla dlouhá skoro jako hlava koně a její krk byl ještě delší. Napadlo mě, že s takovým krkem nebude pro ni představovat nesnáz deepthroating. Její vychudlá ňadra sice nebyla moc přitažlivá, zato střevíce odhalovaly pohled na skvělou klenbu nohy. Footjob tedy připadal v úvahu a byl nejvýše pravděpodobný. Seznámili jsme se. Došel jsem k ní sebevědomě jako německý turista v Brně a už brzy mi zobala z ruky. Jmenovala se Lucie. Jako světlo nebo to vlastně znamená. Měla světlé vlasy, to je fakt, ale její duše byla černější než noc, což jsem zjistil ke své škodě i lítosti až příliš pozdě. Měl jsem vědět, že kdo má takové chrupavčité výstupky na těle, kdo je víc ostrý než oblý, nemůže mít příliš mnoho svědomí.
Nicméně o několik minut později najednou koukám, že spolu šukáme jak kamzíci. Zhruba tehdy jsem si uvědomil, že to, co dělám, je trestuhodné. Ja vlástně ty holky přepadávám. Intimní místa by měla zůstat intimními, dokud se nerozhodnou o ně podělit. Ale já je násilně, možná z jejich strany dobrovolně, připravuji o možnost volby tím, že nechám vystoupit zvrácenou stránku své povahy, jež je zcela pohltí. Indoktrinuji je nějakými pochybnými iluzemi a tyju z toho, že si beru vláhu z jejich zahrádek. Živím se jejich smrtí. Právě tak to dělají paraziti. Kromě té indoktrinace, samozřejmě.
Chtělo to přejít k druhé fázi. Podívat se na její zadeček zblízka. Vytáhl jsem z kapsy u kalhot analní kolík typu diamant. Překvapeně na něj několik sekund civěla. Konsternovná. Strčil jsem jí ho pomaličku do análu. Chvíli proklouzával, než se definitivně usadil. Seděl jí jak hrnec na prdel. Jako pěst na oko. Do toho byla ovšem její původní dírka obdělávána takovými těmi běžnými přírazy. Moc jsme si to odpoledne užili.

Žádné komentáře:

Okomentovat