Špičatý obličej, vpadlé tváře, červené náušnice, stopy rtěnky, tato dívka vypadala jako čerstvá oběť znásilnění. Upoutaly mě na ní její prsty. Byly dětsky něžné, chlapecky senzitivní a celá dlaň byla úzká, neuroticky protáhlá, s pečlivě vykrojenými měsíčky nehtů, asi jako u snílků. Celkově dělala ruka dojem vrcholné zranitelnosti. Nejspíš proto mi připadala tak povědomá. Musel jsem jí už zkrátka potkat na nějakém tripu. Moje nevědomí se už s ní tisicíkrát stýkalo, obcovalo s ní v neutuchajícím zápalu pohlaví a nejmíň tisíckrát ji už od hlavy až k patě pocákalo. Protože co se nejlíp hyzdí? To, co je nevinné. Jak jsem jí ho později vrážel do kundy, měla ji už celou opuchlou a opruzenou, což mi nebránilo v aktu pokračovat. Nemohla se bránit a nevypadala, že by chtěla. Byla na ni nádherná podívaná - asi jako na černé hrozny mezi zelenými révovými listy.
Žádné komentáře:
Okomentovat