Aztékové museli každý den otevřít něčí hruď, aby měli jistotu, že vyjde slunce. Byli natolik popleteni, že uctívali dobrých třicet bohů, kdežto monoteistický člověk dneška si musí skromně vystačit s jedním. Řeknu vám něco, co jsem zde měl prohlásit už dávno. Bůh není, lemry!
Bůh nestvořil člověk k obrazu svému, evidentně tomu bylo právě naopak.
Člověk toho ví relativně stále méně a méně, tedy alespoň vzhledem k stále větší sumě nepoznaného. Proč si to jako inteligentní jedinci nepřiznat? Všechen ten pokrok. Náboženství. Války. Jsou to jen povzdechy utlačovaných stvoření, projevy citu v bezcitném světu, opia lidí... Pouze nekonečná prázdnota skrytá za táhlým křikem.
Tedy slyšte mě dobře, možná to bude dlouhé loučení, ale už začalo. A jako každé loučení by nemělo být příliš prodlužováno.
Žádné komentáře:
Okomentovat