Vstal, aby doprovodil pacientku ke dveřím. Chopil se její ruky a vřele ji stiskl, přátelsky a vlídně. Také jeho hlas zněl povzbudivě, byl plný zájmu a sympatie. Odcházela osvěžená, skoro šťastná. Doktor Kutas byl masér. Konkrétně masér chodidel a plosek. Dělal terapeuta skoro dvěma stovkám platítích zákaznic, ano, slyšíte správně, zaměřoval se výhradně na ženy. Masíroval pouze a výhradně jejich nohy, paty, prsty u nohou, klenby a oblast, která je proti nim. Po jeho terapii odcházely paní zpět za svými manžely o něco svěžejší. Plné víry v lidskost. Taky bohatší o semeno v nylonkách, kterým jim postříkal nohy. Protože nejen masíroval rukama, ale i údem. Po několika hodinách pociťoval úbytek energie, přesto ho vyčerpávalo dát si polední pauzu. Raději se věnoval další pacientce a při této samozřejmé odpovědnosti nabíral o něco rychleji ztracenou sílu.
Myslel teď na něj s pocitem vděčnosti. Na svého učitele. Vzpomínal na něj, jak vypadal: měl zlaté, rozpraskané oči a tváře zbarvené do ruda a hněda - jako sytě vlhké cesty podzimu - z nadměrného pití vodky Ketel One. To právě to opilé zvíře mu po fatální mrtvici předalo v závěti rozjetou firmu masérskou. A on se tak z bezvýznamného pomahače vyšvihl až na šéfa slibného centra, kde mohl kopulovat s řadou cizích žen často až deset hodin denně naprosto nerušeně. Některé z nich byly jedinečné krásky, měly postavy jako lusk a kundu jako zahrádku. Některé byly nepostižitelné nymfomanky, jiné byly jen chlípné nebo naopak přehnaně slušné. Každou z nich vytrestal na plosky přívalem horoucího semena z chřtánu naběhlého ptáka, na jeho věk ještě slušně se zvedajícího.
Žádné komentáře:
Okomentovat