Jsem buď hrdina, nebo bahno, nic mezi tím. To mě právě zahubilo, protože v bahně jsem se utěšoval, že jindy bývám hrdinou, a hrdina dával zapomenout na bahno.
Mechanicky jsem pohlédl na dívku, která vstoupila. Mihla se přede mnou svěží, mladá, poněkud bledá tvář s rovným tmavým obočím a vážnýma, trochu udivenýma očima. Zalíbilo se mi to, byl bych k ní pojal nenávist, kdyby se usmívala. Nedalo se o ní říci, že je krasavice, ačkoliv byla vysoká, silná a pěkně rostlá. Oblečena byla velmi prostě. Jak jsem seděl a ládoval se vodkami, pochopil jsem, že tuhle můžu v noci opíchat.
Chvíli jsme diskutovali.
"Kromě toho muž vůbec nemůže být ženě příkladem. S ním je to jiné. Já se tu třeba i mažu a špiním, ale nejsem ničí otrok - přijdu, odejdu, a jako bych tu ani nebyl. Setřesu to ze sebe a jsem jiný člověk. Ale ty, ty jsi hned od samého počátku otrokyně. Ano, otrokyně. Vzdáváš se všeho, vzdáváš se svobody."
"Jsem dobře placená od zakazníka. Necítím se jako otrokyně."
"Ano, teď jsi snad mladá... ale nenech se zmýlit, nespoléhej na své mládí! Tady to všechno letí tryskem!"
"Nevěřím, že za rok či za pět let o mě nebude zájem."
"To jistě bude, ale na tvém místě bych si našel hodného ženicha, který tě zaopatří."
"Mohl bys to být ty?" šibalsky se usmála.,
"Ne, já jsem jenom manžel na jednu noc!"
Žádné komentáře:
Okomentovat