Nepochopenou zůstává v útrobách mé mysli tato nespravedlnost cest lidských osudů. Jak jest jen toho, že kdos je schopen takové nádhery z hrdla dráti ven v podobě zpěvu, či z rukou v podobě obrazů neb soch vzkřísiti bytostno z beztvaré hmoty a jinému není dáno víc, než putykou promarnit pozemské žití anebo před televizí hubou mlátit a nebýt nikterak nikomu prospěšen a užitečným, ba co hůře některým navíc souzeno, že sami neschopni čehokoliv budovati anebo dávati, jiným škodu páchat se rozhodnou a na majetku, mysli nebo (chraň bůh) na zdraví a životě druhým ukrajují....Kde pak je spravedlnost na světě....
Žádné komentáře:
Okomentovat