pondělí 21. ledna 2019

Teplý teolog

Přímo pod námi stálo, sedělo a leželo veškeré obyvatelstvo Diyu.
Queer katolíci, meditující buddhisté, opilí pohané, polonahé dcery vašnostů, těhotné ženy v domácnosti, zfetovaní policisté, ti všichni sbalili svůj nejcennější majetek - kuchyňská kamínka, vibrátory, lampy, zrcadla, vybrakovali šatník, srolovali koberce, naštípali polínka, sňali ze zdi svatý obraz - a odstěhovali se do obvodu katedrály. Tady na severu bude po soumraku pronikavá zima, kdy kosti ztuhnou a žíly zmrznou a tato bašta, tak jako Noemova archa před několika staletími, tato katedrála byla už bohužel plná: nebylo už dalšího přístřeší, dokonce i na schodišti zvonice byl obsazen každý schod a po celý ten čas se tlačilo branami neustále více lidí, žen i dětí, přinášejících své domácí zařízení.
Vždycky jsem při pohledu na událost nějakým způsobem otřásající hledal slova jako mladý a nezkušený blázen, abych se při pokusu o její popis nedopustil nemístného, neodpustitelného omylu. A teď jsem měl před očima něco, co mě doslova trhalo na kusy svou naléhavostí a osudovou absolutností. Už od dětství jsem měl strach, že své štěstí, pracně budované, jednou ztratím. A tu jsem měl před očima zástup těch, kteří neměli již nic. A přesto jsem jim v koutku duše záviděl. Záviděl jsem těm z nich, kteří dovedli věřit v Boha, a nedůvěřoval jsem jim. Cítil jsem, že si udržují odvahu bajkou o něčem neměnném a trvalém. Daleko jistější než Bůh je prašivá smrt v houfu ušmudlaných otrhanců a ve smrti už nebude každý den hrozit, že láska či jakákoliv vysněná jistota zemře.
Tu se tedy odehrávalo cosi nepochopitelného, lidé tak si sobě nepodobní po sobě pokřikovali, haštěřili se a strkali do sebe a jediný převládající zvuk, překrývající tu změt, byl cosi jako bzukot slétajících se much nad obřím brouky prolezlým hovnem u mýtiny hornoněmeckého lesa - a pak taky cosi jako čvachtání bot. V chcankách, muselo to být v chcankách, neboť zápach tam byl vskutku ohromující. Odvraceje hlavu zachytil jsem záblesk úsměvu jedné obzvlášt přitažlivé, dobře stavěné ženy. Vypadala, že už nejmíň týden neměla sex. A napadlo mě, že kdyby mě požádala, stal bych se ihned jejím oddaným milencem. Trvalo by mnoho hodin, než bych nasytil svůj hlad po ní. Chvilku si mě důkladně prohlížela a pak se s šibalským úsměvem, který prohloubil její oči a dodal šik její postavě, odvrátila.

Žádné komentáře:

Okomentovat