neděle 20. ledna 2019

Táhni k šípku

Jakub měl problémy proto, že byl pro život příliš nevinný. Byl mladý a nevědomý a hloupý a zapletl se s problematickou dívkou s Elektřiným komplexem, který ve své pokročilosti vztahovala na všechny chlapy.
V knajpě svíral svůj džbánek piva s výrazem odhodlaného neúčastenství. Dokud se neposadila poblíž a nezačala drkotat svůj monotónní monolog.
Co se po pěti minutách jevilo jako trapný výstup ostatním, jemu začalo se zamlouvat. Vyrazil dlouhý smích pro veřejnost.
Vypadal jako obličej v televizi, když se k ní naklonil a měkce řekl: "Vy mladí si můžete dělat, co chcete, ale já jsem na zábavy už moc starý.
"Seš možná o rok starší než já." (Byl starší o dva roky.)
"Rok není krátká doba v jepičím životě člověka, to si pamatuj, holka. Rok značí hranici mezi láskou a nechutí, mezi zanícením a nudou."
Pozval ji posléze na několik panáků a pak se, mírně podnapilí, odebrali do venku.

Dva týdny spolu už chodili, když se odebrali na procházku k Medvědí pracce. Prosila ho naléhavě, aby ji někam vzal.
Pod hvězdami a černým vypouklým nebem stáli na vrchu nehybně jako loutky.
"Zas bych chtěla píchat, co? O to tu tedy jde," vyzvídal škrobeně.
"Jsi božský píchač, Kubo. Dokonce mě i trošku přitahuješ," začervenala se.
"A ty jsi zas docela první děvka, kterou můžu přejet třeba dvakrát za večer. Máš rozkošnou kačku a úhledné kozy.
Po tom, co si vzájemně složili komplimenty, se natáhli na pole a začali se chtivě svlékat. Noc byla tichá, jen komáři otravně bzučeli ve větru.

Žádné komentáře:

Okomentovat