Však v posled přec
nám chybí víno, a to je hlavní věc.
Do poslední krůpěje vypít ten mok
pak jít k propastí a udělat čilý skok.
Kde nechybí nic v světě, pověz sám
vše se dá přežít, jen sex nejvíc chybí nám...
Ptáte se, kde chlap kurvy získat může?
Rády si ony sednou na úd silného muže..
Nám netřeba chrámů, ani oltářů, my kdekoli modlíme se v srdci svém.
Marek byl trochu divný patron. S žádnou ženou nevydržel dýl než jedno rande. Měl nehezký předkus, ohryzek se mu klimbal při mluvení jak koni ocas a taky byl maličko krátkozraký, jenže nenosil brejle. Připomínal nápadně onoho zhýčkaného zápecníka z Poeovy povídky o brýlích, ačkoliv byl o dobrých deset let starší.
Hodně času trávil prohlížením pornografie na internetu a přestože vlastně díky nehezkým, téměř ztrhaným rysům nevypadal jako panic, takřka se živé dívčí mušle ještě nedotkl. O to víc ho dráždilo pomyšlení, že jednou v parku na lavičce nějakou nesmírně šukézní školačku osloví, ožení se s ní, nacáká do ní děti a stráví celý život v její voňavé společnosti.
Co si vysnil, se překvapivě přesně do puntíku splnilo. Tedy až na drobný detail. Splnila se jen první část, vyšlo mu oslovení. Leč pojďme se na minutku přenést do Masarykova parku, kde se nahodile poblíž stromků slunili studenti, jezdili na skejtu pankáči a maminky vozily v moderních kočárcích děti sem a tam, aby rychleji přestaly křičet.
Seděl na lavičce, nohu měl přes nohu a kolem šla asi osmnáctiletá dívka s pěkně tvarovaným poprsím v blůzce, přes která pevná ňadra přetékala. Vypadala zdálky trochu nebezpečně. Takový ten typ, který když potkáte na diskotéce, řeknete si, že asi má drsného týpka, který ji zakazuje se stýkat s jinými kluky (nebo jim aspoň kouřit na pánských toaletách). Přesně takovou chtěl celý život potkat. Její chůze byla ovšem ztepilá, její nožka byla jak stvořená pro honění čůráka, její paže bělostné a naducané, její tvář rozlévala do okolí pozitivní energii a nabíjela pány fenyetylaminem. Kdyby promluvila, pomyslel si, ani slavík by nezněl tak jiskřivě a kdyby si byla uprdla jeho směrem, fialky za lavičkou by náhle po těžké zimě znovu rozkvetly. Tedy chtěl dosáhnout toho, aby promluvila.
"To je ale pěkný den na procházku, viďte, slečno," pokusil se usmát a odhalil zatím ten předkus.
"Co chceš? Du akorát ze školy a mám pěkně blbý den, tak mi radši pověz, co ode mě chceš," vpálila mu zkušeně do tváře, aniž na něj jen pohlédla.
Takový úvod trochu Marka vykolejil. Honem si přehrával v hlavě odpovědi, které si předtím pečlivě sepsal, pokud mu některá odpoví na úvodní větu. V žádné z nich nečekal, že bude tak rychle vyzván, co chce, i když si sespal kolem dvou stovek různých možností, jak se bude rozhovor vyvíjet.
"Chtěl bych s vámi mít děti, oženit se a chovat vás v srdci, až dokud nás smrt nerozdělí, přelíbezná panno."
Tu se naše školačka rozchechtala a musela se podívat jeho směrem. Když ho uviděla v celé kráse, rozesmála se ještě hlučněji.
"Ty kašpare. Jestli chceš šukat, tak mi zaplatíš dva tisíce za patnáct minut, níž rozhodně nejdu," řekla a protočila oči. "Ale musíš mít vlastní bejvák a taky sprchu, funkční hajzlík atd."
"Já opravdu toužím po lásce, anděli. Nesnižuj můj cit na pouhý fyzický projev chtíče."
"Dobře, tak pojďme, ve čtyři musím být u kadeřnice."
Sotva otevřel dveře mládeneckého bytu, vyvanulo z něj nevětrání, a taky jakýsi odér kočičích chcanek, chcanek koček, které tolik miloval a které si hýčkal víc, než si kdy hýčkal přítelkyni... a pak o něco později taky žluklé máslo, jak se přibližovali blíž ke kuchyni.
Renátě se dělalo mdlo, ale za dva tisíce se hodlala překonat. Potřebuje každou korunu. Odložila si kalhoty na stůl v kuchyni, svlékla si blůzku, takže se jí vyvalily koz, ale nechala si ponožky a kalhotky.
"Tak do toho, šukej mě už," pobídla ho.
"Tady?" znejistěl Marek, kterého přece jen zarazilo, že školačka chce píchat na ledových kachličkách.
"Kde jinde, ty tupoune, shoď mě na zem a píchej mě na té smradlavé podlaze..."
"Jak si přeješ, princezno mého srdce," řekl a uhodil ji přes tvář, až se jí podlomila kolena a upadla.
"Co to kurva...", zaprotestovala, ale to už ji chytil pod krkem a dusil ji, až zrudla a zakuckala se, a pak ji na chvíli pustil, vytáhl si pásek z kalhot a začal ji šlehat přes kozy a přes kalhotky, až ty se brzy za jejího křičení zbarvily do červena. Plazila se ke dveřím.
"Na internetu psali, že je třeba být něžný i drsný, když chceš dobýt ženino srdce. A ukazovali tam ten trik s páskem," usmál se přemožen svým důvtipem i jeho schopností uvést ideu ve skutek.
"Ježíší," sténala Renáta a plazila se dál k východu.
"Ježíš nepřijde a nezachrání tě. Je to jen mezi námi dvěma," vycenil zuby v agresivním šklebu.
Dveře byly zamčené, přestože lomcovala klikou, byly zajištěné zámkem. Neměla by sílu je vyrazit, ani kdyby stála, a to před nimi klečela.
"Dobře. To stačí. Chtěl jsem ti jen ukázat, že jsi celá moje," trochu smutně podotkl. "Chci, abys mi ho vykouřila." Odkládal si kalhoty i trenky, zatímco ona se na něj zmateně dívala.
"Udělám, co chcete, pane, jen mi neubližujte," třesoucím se jazykem se sebe vyrážela.
Vstala a šla k němu blíž. Když shodil trenky, viděla jeho nástroj.
"Zakřivení časoprostoru je nic proti zakřivení tvého čůráka. Děkuji pěkně, s takovým vaškem nechci nic mít," znechuceně se odvrátila.
Udeřil ji přímo do středu nosu, takže ji vytryskla rudá krev a rozlila se po bílých kachlích. Spadla hlavou na kraj čtvercového stolu a už nevstala. Vytáhl peněženku, vybral dvě tisícikoruny a srolované je vložil za její ucho. Další neúspěch.
"Ach, to jsem myslel, že jsem konečně našel tu pravou," řekl si jako by sám pro sebe.
Žádné komentáře:
Okomentovat