Smůla se mu při výběru partnerek lepila na ptáka

Znáte tu historku o setkání Smrti a vojáka v Samarkandu?

Voják se vracel z bitvy a náhle stanul tváří v tvář smrti. Tolik se vylekal, že vzal na rohy na ramena, běžel ke koni a ujížděl k Samarkandu, který byl úplně na druhém konci země a měl co dělat, aby tam co nejdřív dorazil. Po cestě se stavil v zámku a panovníkovi vyprávěl, co se mu stalo. Ten se velice zachmuřil a dal si Smrt předvolat a vysvětloval ji, že ten voják patří mezi jeho nejlepší služebníky. Smrt ze sebe vypravila téměř dotčeně:

"Nechtěla jsem mu nahnat strach, bylo to jenom gesto překvapení, protože jsme se měli setkat teprve nazítří v Samarkandu."

Jak vidíte, v této půvabné vypravovance se snoubí elegantní moudrost života, totiž že když se něčemu snažíme vyhnout, tak tomu nadbíháme...

Smrt není náhlým zásahem, ale završuje se v ní období svádění. Smrt není objektivním osudem, smrt je dostaveníčkem.

Svádění, diskrétní kouzlo nehybného orgasmu, orgasmu bez zvuků.

Pravdou je, že každá žena může být svedena.

Jen ne zrovna tebou, cha cha...

Konstantin v podvečer seděl u stolu a dumal, v tom tísnivém okamžiku se z bažiny jeho myšlenek zvedala bouře krvelačných moskytů a čerstvý výpar lidského lejna, který se rozkládal nad celou sítí těch myšlenek vlahý a posmutnělý, hnětl v hloubi duše jistotu o smrti.

Troska utápějící se ve vzpomínkách, řekli byste.

Nula, která se nedostane do kalhotek aní patnácte opilé pod obraz na diskotéce. Leda že by jí hodil LSD do margarity.

Vraštil čelo a se šklebivým výrazem nesouměrné tváře ho napadlo, že vedle každé vrásky je také jizva.

Toť vše. Pak vstal, zamračil se a šel se osprchovat.

Xantipa se vznášela v oblacích. Prožívala nejlepší období svého života. Chodil do druháku na výšce a narámně si užívala studentství. Chodila s panem božským a plánovala si s ním společnou budoucnost. Chodila do školy jako náměsíčná, občas měla brigády v knihkupectví, vlahé večery trávívala milovaním s přítelem. Nebylo pochyb o tom, že má dobře rozehranou hru. Jenže náhodou narazila na Štěpána, vyhlášeného děvkaře, který ji učaroval. Začali se stýkat víc než jen přátelsky. Brzy dováděli jak dlouze v zajetí držení králíci. Nevěděla co dělat, jak se zachovat u pana božského, a proto šukala s oběma naráz. Život jí najednou začal vyhovovat ještě více. Od zakázaného ovoce k jistotě a zase zpátky.