Život by se neuchoval, kdyby nebyl často přerušován. Příliš málo spánku je nemoc smrtelná. Takový je život. Aby se dal unést, je třeba ho občas odložit a osvěžit se, ochutnat kousek smrti. Procitnutí je jakýmsi znovuzrozením. Vpravdě i den má své mládí. Důsledkem bytí však je umírání. Nemůže umřít, co nebylo. Posledním důvodem bytí jistě nění štěstí, proto nic není šťastno. Je pravda, že živé bytosti si stanoví takový cil při každém svém skutku, nikdy ho však nedosáhnou. Ve skutečnosti se pachtí a trpí jen proto, aby dosáhli velkého cíle přírody, jímž je smrt.
Ukolébavka pro zvrácené dívky
Podíval se na hodinky. Jeho obličej se rozsvítil jako lampa z IKEA. Za osm minut končí schůze. Přišel poslíček. Pokáral jej. Ulevilo se mu. Promluvil na sekretářku a to by pro dnešek stačilo. Odešel z kanceláře, potažmo z budovy soudu, nasedl do meďáka a vyrazil směrem k chalupě. Když vešel do dveří, malá Jenička uspávala miminko, kolebajíc jej, v koutku na zemi si hrál dvouletý churavý Antonín, zkřivené nožičky natažené před sebou, usmívavě hledě na tatínka velkýma modrýma očima.
"Jaké hezké klouče by to bylo, kdyby --," pomyslel si tatínek, políbil hošíka na čelo a přistoupil ke kolébce... bezvýrazné, bezkrevné děcko tam leželo zabaleno v příliš teplé peřince, vypadalo na znuděně nebo na umření. Zběžně podravil babysitterku. "Teprve teď se mi zdá, že má jaksi pružné tělo, hezké legíny a vypjaté bradavky," pomyslel si. "Asi čeká, celá nedočkavá, až se vrátí z hlídání domů za klukem... to zas bude grandiózní usmiřovací soulož, všichni sousedi v paneláku je uslyší... ale to ostatně není moje věc. Jenom kdyby tak neměla kluka..."
Tatínkovi chyběl nekompromisní sex, tuhé mrdání, poněvadž od smrti manželky uběhly tři dlouhé, bolestné měsíce a on pořád smutněl. Myslel zprvu, že ze ztráty nad ní zahodí luxus i zabezpečení na stáří, že umře žalem. Leč dny ubíhaly, pak týdny a on nějak neumíral. Postupně začínal dostávat chuť do jídla a dokonce po jisté době znovu ucítil tlak v kalhotách, když kolem něj jako vždy čiperně proběhla mladá, výkonná sekretářka. Ta poměrně nová s nalakovanými nehty a výstřihem, decentním, řeklo by se, na jejíž jméno se okamžitě nepamatoval. Zvýšil jí mírně plat a v kalhotách teď začínal cítit bobtnat nářadíčko častěji. Mimochodem, Magda, tak se jmenovala.
Synův stav se nelepšil. Pořád měl nohy do iks. Navíc začal plést jazykem, z laického hlediska vydedukovali, že mu chyběla melodičnost řeči a rozvíjela se místo ní atázie. Chtěl ho s Jeničkou dát k logopedce, protože tušil, že nohy a jazyk jsou pro zapojení do společnosti důležité, ale ta byla proti. Co proti, naznačila, že by to byla volovina. Řekla, že speciální škola mu postačí, aby se stal platným občanem Čech. Tak tedy speciální škola zatím stačila. Musela stačit waldorfská, vždyť je soudcem v krajském městě a jeho přímý potomek, krev právnické krve, rozhodně není žádný blbeček, nanejvýš mírný mrzák.
Měsíce ubíhaly a malá Jenička se zatím stačila rozejít s chlapcem. Pořád se hádali. Už v jejich vztahu nebyla žádná romantika, což se jí dotýkalo. Zato on se jí dotýkal čím dál méně a když, tak hrubě, jak myslivec po pitce. Děsila se, co bude dál. Nemělo budoucnost s ním chodit. Kouřil marihuanu a z matiky nosil čtyřky. Taky nosil koženou bundu a jezdil na kozím dechu. Smrděl po trávě. Nikdy dřív si nevšimla, že mu tak táhlo z držky. Tatínek se jí snažil slovně utěšit, jenže ona slova nepotřebovala. Chyběl ji tatínkův dotyk. Stále častěji mu dávala najevo, že ona tu je pro jeho syny i pro něj osobně. I pro přání netypická a takříkajíc na tělo.
Sekretářka byla vdaná, a tak vsadil na jistotu okamžité orgie. Malá Jenička se ukázala být nenasytnou kurvou, velkou milenkou, pokud šlo o mrdání. Nebyla zvlášť chytrá, ale zkušenost dala tatínkovi lekci, že v posteli se to ztratí, měla kypré ruce, pevná stehna a vlnivé boky, kudrnaté vlasy, bobří trochu profil, moučku pih kolem úst a na nosíku, působivé kozy, co se daly držet a co držely gravitaci, tajemství její branky střežily lesklé, ztepilé pysky vždy připravené, a ty pysky jen jen čekaly na hustý příděl, takřka prosily o manu ovlažujícího spermatu.
"Jaké hezké klouče by to bylo, kdyby --," pomyslel si tatínek, políbil hošíka na čelo a přistoupil ke kolébce... bezvýrazné, bezkrevné děcko tam leželo zabaleno v příliš teplé peřince, vypadalo na znuděně nebo na umření. Zběžně podravil babysitterku. "Teprve teď se mi zdá, že má jaksi pružné tělo, hezké legíny a vypjaté bradavky," pomyslel si. "Asi čeká, celá nedočkavá, až se vrátí z hlídání domů za klukem... to zas bude grandiózní usmiřovací soulož, všichni sousedi v paneláku je uslyší... ale to ostatně není moje věc. Jenom kdyby tak neměla kluka..."
Tatínkovi chyběl nekompromisní sex, tuhé mrdání, poněvadž od smrti manželky uběhly tři dlouhé, bolestné měsíce a on pořád smutněl. Myslel zprvu, že ze ztráty nad ní zahodí luxus i zabezpečení na stáří, že umře žalem. Leč dny ubíhaly, pak týdny a on nějak neumíral. Postupně začínal dostávat chuť do jídla a dokonce po jisté době znovu ucítil tlak v kalhotách, když kolem něj jako vždy čiperně proběhla mladá, výkonná sekretářka. Ta poměrně nová s nalakovanými nehty a výstřihem, decentním, řeklo by se, na jejíž jméno se okamžitě nepamatoval. Zvýšil jí mírně plat a v kalhotách teď začínal cítit bobtnat nářadíčko častěji. Mimochodem, Magda, tak se jmenovala.
Synův stav se nelepšil. Pořád měl nohy do iks. Navíc začal plést jazykem, z laického hlediska vydedukovali, že mu chyběla melodičnost řeči a rozvíjela se místo ní atázie. Chtěl ho s Jeničkou dát k logopedce, protože tušil, že nohy a jazyk jsou pro zapojení do společnosti důležité, ale ta byla proti. Co proti, naznačila, že by to byla volovina. Řekla, že speciální škola mu postačí, aby se stal platným občanem Čech. Tak tedy speciální škola zatím stačila. Musela stačit waldorfská, vždyť je soudcem v krajském městě a jeho přímý potomek, krev právnické krve, rozhodně není žádný blbeček, nanejvýš mírný mrzák.
Měsíce ubíhaly a malá Jenička se zatím stačila rozejít s chlapcem. Pořád se hádali. Už v jejich vztahu nebyla žádná romantika, což se jí dotýkalo. Zato on se jí dotýkal čím dál méně a když, tak hrubě, jak myslivec po pitce. Děsila se, co bude dál. Nemělo budoucnost s ním chodit. Kouřil marihuanu a z matiky nosil čtyřky. Taky nosil koženou bundu a jezdil na kozím dechu. Smrděl po trávě. Nikdy dřív si nevšimla, že mu tak táhlo z držky. Tatínek se jí snažil slovně utěšit, jenže ona slova nepotřebovala. Chyběl ji tatínkův dotyk. Stále častěji mu dávala najevo, že ona tu je pro jeho syny i pro něj osobně. I pro přání netypická a takříkajíc na tělo.
Sekretářka byla vdaná, a tak vsadil na jistotu okamžité orgie. Malá Jenička se ukázala být nenasytnou kurvou, velkou milenkou, pokud šlo o mrdání. Nebyla zvlášť chytrá, ale zkušenost dala tatínkovi lekci, že v posteli se to ztratí, měla kypré ruce, pevná stehna a vlnivé boky, kudrnaté vlasy, bobří trochu profil, moučku pih kolem úst a na nosíku, působivé kozy, co se daly držet a co držely gravitaci, tajemství její branky střežily lesklé, ztepilé pysky vždy připravené, a ty pysky jen jen čekaly na hustý příděl, takřka prosily o manu ovlažujícího spermatu.
Žádné komentáře:
Okomentovat