Všem maminkám vše nejlepší. I na vás, mé fanynky, brzy přijdou děti. Budete se starat o ty úžasné kojence a život vás opět naplní štěstím!
Měl jsem ji tehdy dovléct k oltáři. Lituji, že k tomu nedošlo. S Evelínou jsme byli oba mimoňi. Nechápu, proč tehdy nechtěla. Byla vždycky velice citlivá a vrtkavá, nevypočitatelný temperament, ale právě proto se ke mně dobře hodila. Když jsme vyjeli na nějaké zámky, pokaždé jsme dupali jak králici.. v tvrzích, na hradbách i v podhradí, šukali jsme, kde se dalo, i v poustevnách a celách asketických mnichů, došlo i na pouta, na roubíky... ale vždy opatrně, abychom nepřilákali kastelány... Myslel jsem, že budem mít i dítě. A taky že jsem jí ho narouboval... jen ona nechtěla. Okamžitě šla na potrat. Řekla, že s mými geny by byl odsouzen k zániku, přesto se se mnou stýkala dál a vypadala čím dál spokojeněji.
Trochu jsem tehdy pil, hlavně tradiční rum, který má tu přednost, že se po něm nepotíš jako po pivu.. ale víme, co se děje druhý den ráno. Dojezdy jsou to, co odlišuje kluky od ožralů. Možná i proto měla takovou nechuť si mě vzít nebo se mnou pořizovat dítě, protože jsem byl neustále opilý. Asi jí to trochu vadilo, i když nikdy nic neřekla. Jen si četla básničky, které jsem jí psal na bříško a na další tajná místa, a byla jaksi veselá.
Možná jako většina chlapů jsem do třícítky zkrátka byl příliš nehotový, než abych se mohl stát otcem, kdo ví. Já chtěl děcka co nejdřív, a to ovšemže jen s hrstkou dívek, jež jsem opíchal - tyto však nechtěly se mnou potomka NIKDY. Říkaly, že jsem zplozenec pekel, sám satan, prostě omílaly nějaké laciné výmluvy mladých dívek, které nestojí ani za řeč.
Trošku mi připomínaly tu Slovensku, kterou rozčtvrtil chlap u Neziderského jezera, když se bránila jeho objetí. Vysvětloval, že ji pouze chtěl umlčet, když začala křičet, přičemž se vše nějak vymklo kontrole. Části těla pak naházel do jezera a hlavu též. Tu potápěči našli první na dně. K vraždě se přiznal prvního května. Ale ještě k té slovenské prostitutce. Taky se vymlouvala, že ho nechce obejmout nebo políbit a on jen ukázal, že už strávil třicet let ve vězení a dokázal, že ví, že ženské ne často znamená skryté ano. Ne vždy, jako v tomto případě, ale častokrát ano!
Když jsem s Evelínou randil, jezdívali jsem na vandry, chodili se procházku zablácenými strouhami... váleli se v bahně a šukali jako prasata, potom jsem ji trochu oprášil šaty, i když byly beztak zamazané hlínou a vším slizkým, a přikázal ji, ať se ihned jde do chatky vysprchovat, že nesnesu pohled na ni, ošklivou a porvanou...
Jediná cesta odtamtud, která vedla směrem k naší chatce, končila znovu u balvanů, jakýchsi zřícenin hradu z 14.století, vytrácela se jednoduše v mechu a kapradí.. a tam jsem ji znovu povalil a znovu ji macal na kozy a lízal šťávy z její růžovoučké vulvy, dokud nezkameněla rozkoší...
Žádné komentáře:
Okomentovat