pátek 16. února 2018

Závěrečné takty

Žena je podle mého názoru modlou a musí se zdobit zlatem jako každé božstvo, aby byla zbožňována. Musí si půjčovat od všech odvětví zdobení, třeba i od umění, nejbizarnější prostředky, aby se povznesla nad přírodu a my necítili pouze její štiplavé feromony, abychom spíš cítili její přítomnost, tak zarážející, že božskou, aby účinek byl vždy absolutně neodolatelný a my se jí mohli klanět na tom piedestalu z potu a dřiny, který jí vystavěla upracovaná ruka bílého muže (nebo i černocha, pokud má ráda BBC). Nejde o rýžový pudr, neboť ženská, která svou sexuální objektivitou překračuje pouhý předmět, kultovní třeba, nesmí se stát otrokem kultu, ještě i proto nejsou na světě řidičky kamionů, aby si pouze hrály každičkou noc na dálnici na Marilyn, ty stále mohou stále být otrokyněmi produkce, ale pravé svůdnice, nechť ty jsou oděny do přirozené harmonie noci, nechť jsou až nepřirozeně skvělé a blyštící se a budící úžas a magické. Nechť jí líčidla dodají tajemnou vášeň kněžky, oku podobu okna radostně otevřeného do červeně červánků, ještě zvyšující jas panenky, trikot bezprostředně ji přibližující k soše, ať z téhož principu, který ji radí plodit děti, překoná znovu a emfatičtěji tu falešnou cetkovitost přírody a je uznána jako svrchovaná, hieratická bohyně.

Kdo by po tomhle výblitku chtěl nadávat, že chlapi si stěžují na ženské? A že je nedoceňována? Jedině ňouma nebo holka, která má ve tváři pupínky a na těle strie a řeže se ve vaně, protože její hubenější verze, co fotí pro Esquire, a kterou sleduje z balkónu, teď si to štráduje po náměstí a lepí se jí na paty fusatí houmlesáci, co maj ještě omastek na kníru (nebo pouliční houslisti shromažďující desátky do klobouku, s fusama a lá Robinson Crusoe)! A ona by tak toužila, aby jí nějaký vousatý spolužák rozryl napadrť to její jedinečné, poškozené tělíčko, rozdrásal ho drápy touhy! Choval se k ní ve třídě jako gentleman a večer po televizních novinách ji vyšukal mozek z hlavy, ještě aby mu žalud zůstal ležet v peřinách, i když už budou znovu ve vyučování.
Bóže! Bože, ranils nás ženami! Ty ženské! Čím víc se jím snažíme uniknout, tím víc jim nadbíháme.
Připomínají povrchové sebepohlcení, které infikuje bez jediné stopy smyslu i to, co je poblíž! Tedy nějaký zoufalec, který čeká, až si nebude muset mastit sám. Přitom by stačilo odstranit líčení, smýt z ní to, co má na hlavě, odtrhnout závoj, sebrat z kapsy parfém, vyrvat Venušiny kuličky z té skuliny a prásk, nikdo už v ní neuvidí star.

Kdo ještě tápe, vězte, že
nezištný můj duch
v řádkách hrsti
pouze skromný návod
pro bohaté a znuděné
psychopaty skýtá.

Jak by řekl Larry Flynt zašitý v kůži Mefistofela...

Pro ty, co rádi popichují a provokují dámičky svých pěněženek, svých zmechanizovaných, bezpohlavních živůtků! Zítra vás naučím dbát o samice.

Žádné komentáře:

Okomentovat