Dávám vám moc šlapati na hady, a nic vám neuškodí.
Lukáš
V Byzanci byl společenský život řízen koňskými dostihy, podřizovala se mu politika, celá finanční vydání na něm stála. Tak mě napadlo, že bychom i tady zavedli podobný systém. Společenský život by byl ovlivňován tím, s kým se vyspíte! Každý by mohl každý večer si svobodně vybrat ze všech obyvatel republiky, s kým bude chtít strávit noc!
Bylo by tolerovatelné si takhle zahrávat s city lidí? A kdo by na to nejvíc doplatil? Patrně ten, kdo je právě teď oblíben a vesel!
Bylo by tolerovatelné si takhle zahrávat s city lidí? A kdo by na to nejvíc doplatil? Patrně ten, kdo je právě teď oblíben a vesel!
A nejvíc by získal nějaký zvrhlík, právě jak je zvykem v politice!
Její objetí by bylo totální, její polibek bez mezer.
Nezapomeňte na jedno, holčičky.
Nesvádí zákaz, ale nesmyslnost zákazu. Červený liščí ohon. Jako ten ohon v příběhu o temné víle, která slíbila chlapci, že dostane vše, co bude chtít, jen přitom nesmí pomyslet na červený ličší ohon. A co ten klučina udělal? Zpočátku mu to nic neříkalo, tak dostal pár bezvýznamných hraček. Ale pak ho ten nesmyslný ohon zcela ovládl, až už nemohl na nic jiného myslet. A tak kromě toho, že už mu nic víla nedávala, ho nakonec připravila o rozum.
Smrt nemá plán, nemá strategii, může přijít i v podobě hloupého nápadu.
A to se mi právě často stává, když se jdu ožrat. Takhle si řeknu, že jdu na jedno na dvě, ale pak je noc a mi pořád chrastí v kapse nějaké měďáky a musím zkrátka pít, dokud mi někdo nenabije.
Začínám chápat, že smrt tu na mě hraje hru kdo s koho!
Dívka kromě toho rozlišuje dvě fáze.
Dívka kromě toho rozlišuje dvě fáze.
V němž láska sní o dívce a kdy dívka sní o lásce.
Stejně je žena, zdá se, jen smrt v krásné masce!
4. listopadu se rozhodla, že teď je ten pravý čas k sebevraždě. Vykoupala se a vlezla do postele. Z krabičky si vzala 4 prášky a místo aby je rozdrtila všechny z krabičky, smíchala s vodou a spolkla, rozhodla se je vzít si postupně, snad protože od úmyslu k činu je ještě daleko a kdyby si to snad rozmyslela, měla by stále cestu volnou. Ale jakmile je polykala, s každým polknutím se jen tím víc utvrzovala ve svém záměru. Až už byl obsah krabičky v jejím žaludku, napadlo ji, že vlastně neví, kdy ztratí vědomí. Proto si otevřela šuplík a v něm našla číslo měsíčníku Žena a život z května. Zastavila se u článku o počítačové hře, kterou hrávala na střední. Blood. Ale to už ji tekla krev z nosu i z úst a pomalu se v ní život zastavoval. Zemřela na šok z neznáma, tak to aspoň tvrdili vyšetřovatelé!
Žádné komentáře:
Okomentovat