Něžná

Aspoň není člověku tak

smutno, když večer zůstane sám.

Hnízdí v něm krysy.

Zavěsil rytíře a vojáky na pletivo spalovacího koše a díval se, jak jim pomaličku, spolu s odpadky, hoří ruce a nohy, a přitom si představoval kdovíco, když ze svíjejících se vojáčků v sloupcích černého dýmu kanuly hořící plastové kapky. Kdo takhle jako malý nepálil plastové vojsko? Když já byl malý v nějakých těch devadesátých letech, neměl jsem zajištěné základní potřeby, a proto jsem se toulal po ulicích a vyhlížel holčičky, ke kterým bych se mohl přistěhovat a parazitovat u jejich rodin!

"Fuj, maminko, ten kluk vypadá jako někdo, koho nechávají přespat v komíně!" "Tolik sazí a ta křivá huba!"

V francouzštině starý výraz "champi" znamená dítě nalezené v polích. Měl pijácký nos, pijácké panděro, odulý, svěšený zadek v plandavých šortkách. A vypadal, jako by nikdy nebyl žádný tvrďák. Dlouho mě zneužíval, než jsem ho jednou provždy umlčel a uzavřel tak kapitolu svého života.

Přesto si ho vzala za manžela a měla s ním tři překrásné dcery.

Vše může chtít jen svůj prospěch. Ale jako všichni lidé slabé vůle zhaslý záblesk slasti pokládala za přítomné štěstí.

Byl jako Bráška Lajdáček od Filgase, nepracovitý mezi pracovitými... Odsouzený k posměchu a materiální bídě. Ve světě, kde produktivita hraje hlavní rolil, se nabízí hlouběji zamyslet nad tím, zda chceš prodávat náhrdelníky na mostě nebo třeba lovit poklady magnetem u řeky.