A tak je všechny pohřbila, mlčky a s láskou, čiré oči plné smutku, beze slz - silná dívka, která nikdy nekrvácí, která nikdy nevzlyká; silná dívka, která plakat nezačala ani poté, co jí došlo, že nezbyl nikdo, kdo by mohl pohřbít ji, ale která od té doby tak úplně nedokáže spát, protože jí vlastní tělo náhle přijde cizí: má strach ze svých odřených dlaní, z měkké křivky svého břicha, z úzkých stehen, které raší z jejích absurdně vystouplých kyčlí, ze svého propadlého hrudníku - děsí se, velmi se děsí dne, kdy ji naposledy zradí srdce, kdy jí vypoví plíce, kdy jí ztuhne krev; ví, že její opravdový domov je v hlíně, mezi rozkladem a červy, mezi jejími dávnými láskami a ztracenými přáteli, ale nemá žádného člověka, který by ji tam mohl uložit, a tak její duše trpí a křičí a naříká, protože si přeci jenom tajně přeje důstojnou a něžnou smrt.
krvaceni.blog.cz
Tato vyhlášená emařka jen toužila po kapce lásky od svých bližních. Nikdo ji neodpustil, že mrdala s Pavlem, který přibližně v té době s ženou trávil čas v porodnici, kde se jim narodil Vlasta. Pavel byl povoláním astrolog a jedině její absurdně vystouplé kyčli a propadlý hrudník způsobily, že načas dal před hvězdami přednost obyčejné rusovlásce z masa a hlenů!
Místo aby sledoval neviditelné vesmírné objekty s obrovskou gravitací, aby klepal do počítače data o vzdálenosti supernov, stačil jediný večer v útulné zlínské kavárničce a sledování velkoplošné obrazovky, kde se hrál hokej, mistrovství světa do dvaceti let, jeden zalítnutý pohled ke stolku, kde seděla ta drobná rusovláska a přešly ho rázem myšlenky na plnění manželských povinností, narozeného synka i na černé díry. Jediná díra, která ho zajímala, se odteďka zjevovala v polovině těla té štíhlé profesionální nekrvacející dívky, jež nikdy nezavzlykla, i když měla asi milión příležitostí. Byla silnější než sám život, i když měla útlé zápěstí a dýchavičný dech, když ji poprvé zezadu mrdal oddaný pán temnot Pavel. Když odhodil astrologii stranou, z nudného patrona se stával docela zapálený milovník. Debužíroval na ní jak pomocný kuchař z tříhvězdičkového hotelu. Konečně poznala, jaké to je, když mokrý vodotryskový orgáč následuje orgasmus a když může vypnout ten rachotící strojek v její hlavě, který ji jen přikazuje:
Místo aby sledoval neviditelné vesmírné objekty s obrovskou gravitací, aby klepal do počítače data o vzdálenosti supernov, stačil jediný večer v útulné zlínské kavárničce a sledování velkoplošné obrazovky, kde se hrál hokej, mistrovství světa do dvaceti let, jeden zalítnutý pohled ke stolku, kde seděla ta drobná rusovláska a přešly ho rázem myšlenky na plnění manželských povinností, narozeného synka i na černé díry. Jediná díra, která ho zajímala, se odteďka zjevovala v polovině těla té štíhlé profesionální nekrvacející dívky, jež nikdy nezavzlykla, i když měla asi milión příležitostí. Byla silnější než sám život, i když měla útlé zápěstí a dýchavičný dech, když ji poprvé zezadu mrdal oddaný pán temnot Pavel. Když odhodil astrologii stranou, z nudného patrona se stával docela zapálený milovník. Debužíroval na ní jak pomocný kuchař z tříhvězdičkového hotelu. Konečně poznala, jaké to je, když mokrý vodotryskový orgáč následuje orgasmus a když může vypnout ten rachotící strojek v její hlavě, který ji jen přikazuje:
skrč se do kouta, podřež se ve vaně a přilep si ty pořezaniny sterilní obvazem
tak nikdo nic nepozná
vesele pojedeš dál, tra lá, la la lá
Hlásek v její hlavě byl škodolibý jako alternativní léčitelka v důchodu. Pavel byl zvyklý na ženu, nyní úspěšnou matku, která byla oblepena sádlem, měla buclaté i pahrbky, ty dva beránky, kteří slastně dráždí většinu chlapů, proto zpočátku nechápal, proč se mu ta křehká dívka téměř rozpadá v objetí, a i její rachitický hrudník odporoval jen velmi zpovzdálí jeho hrubým, nenasytným dotekům. Poddávala se mu snadno, překládala haxny z místa na místo a určitě se jí poměrně libilo, že někdo, tento velmi konkrétní astrolog, konečně zabydlil její krápníkovou jeskyňku, jež nikdy se nezalila horoucím teplem krvácení, teplým obyvatelem z bambusového pralesa. Někdy, když ležel vedle ní a slyšel jí přerývaně oddechovat, vzpomněl si na manželku a synka a říkal si: ach ne, někde tam je a budu se muset dotýkat jejího těla, protože nejen její ústa jsou žravá... jenže ten moment rychle přetekl, když se dotkl takřka plochého tílka jeho družky, emařky z podsvětního hájku. Leželi tak ještě věčnost a on zatím střešním oknem hleděl na tu nevyčerpatelně širou, šedou zímní oblohu.. jak se tam cosi odrazilo, cosi bělostně zalesklo.. hvězda krvácela nočním svitem.
Olga Scheps má dneska nározky, tak si je užij u Chopinka!
Žádné komentáře:
Okomentovat