Každý muž byl někdy chlapec. A každý chlapec má velké sny. O tom, že bude hrdinou, vojákem nebo např. dobyvatelem ženských srdcí. Proč Bůh vlastně muže stvořil? Nač jim dal pochybovačné mozky? A proč je obdařil přednostmi, které si nenasytné nymfičky strkají do pusy? To jsou otázky, které jsem si kladl, když mi byly tři roky.
Teprve nyní, na prahu jubilea, si kladu otázku, jestli jsme si na ty otázky někdy odpověděl. Můj otec se upil ve vězení, takže o předávání poselství ohledně mužství nemůže být příliš řeči.
Můžeme si toho všimnout také v Žalmu 78,3-7, který jsem si právě dnes ráno četl:
"Co jsme slýchali a o čem víme, to, co nám otcové vyprávěli, nebudeme tajit jejich synům. Budeme vyprávět budoucímu pokolení o Hospodinových chvályhodných činech, o mocných skutcích a divech, jež konal. Stanovil svědectví v Jakóbovi, vydal zákon v Izraeli a přikáza lnaším otcům, aby s tím seznamovali své syny, aby o tom vědělo budoucí pokolení, synové, kteří se zrodí. Ti to budou dále vyprávět svým synům, aby složili důvěru v Boha a na Boží skutky nezapomínali, aby zachovávali vždy jeho přikázáni..." Mužovo srdce je nebezpečné a divoké. Eva byla stvořena ve svěží nádheře zahrady Eden. Ale Adam, jestli si vzpomínáte, byl stvořen mimo zahradu, v divočině.
Muž se zrodil v nezkrocených končinách stvořeného světa. Mojžíš se s živým Bohem nesetkal v nákupním středisku. Našel ho (nebo spíš Bůh našel jeho) kdesi v Sinajské poušti, daleko ode všech vymožeností Egypta. Totéž platí o Jákobovi, který se s Bohem v zápase na tři kola nestřetl na pohovce v obývacím pokoji, ale východně od Jaboku v Mezopotámii. Kam šel prorok Eliáš, aby se mu vrátily síly? Do pustiny. A právě tak Jan Křtitel a jeho bratranec Ježíš, ten byl na poušť vyveden dokonce duchem.
Co tím chtěl básník říci? Už nevíme. Důležité je prostě být kurevským chlapem a co nejvíc toho v životě opíchat, nejlíp všecko, co chodí. Nebýt bolševické prase, které nadává komunistům do sviní a bije holí Piráty do hlavy.
Žádné komentáře:
Okomentovat