Místo dírky máš sirky. Zapálíš je a shoří ti tvoje jinová zahrádka.
Potřebuješ srát zlato a vozit si špeky ve formuli? Nebo proč ti teda nestačí konvenční život? Musíš se tahat a kurvit s namakanými manekýny?!
Nestačím ti já, skřet a slaboch s hovnem místo hvězdy na čele?
Nestačím ti já, skřet a slaboch s hovnem místo hvězdy na čele?
Ó, bohové na nás seslali krutou kletbu, zvlášt na mě. Nevím, co teď s tebou učiním.
Měl bych tě proklát nožem. Či vrhnout na tě oprátku. Měl bych spálit tvé nenažrané kosti a předhodit spálené prasatům!
Místo toho však odpouštím ti, srdíčko! Jsi celé moje panorama. Nevím, co bych viděl, kdybych každé ráno neviděl tebe, jak smažíš vajíčka nebo jak sedíš na prkénku a čteš si Ženu a život.
Zvonil včera, zatímcos spala, nějaká chlápek s drsňáckým hlasem Toma Waitse. Ptal se, jak se máš, žes prý měla nehodu na mopedu. Takový nesmysl chabého příběhu bych normálně trestal vybodnutím očí jehličím, jenže mi vzal dech! Nevěřím, že ho nešukáš! *slza stéká po líčku*
Bez tebe bych byl jen osminový. Spíš čtyřiašedesátinový. Ba ani to ne. Jsem tvůj skřet a tys má Popelka!
Věnováno anonymní dírce a matraci v jednom, kterou nechci nikdy prznit ani poznat
Žádné komentáře:
Okomentovat