Ještě moc zpitý. Snad za dvě hodky se vyjasní. Poslouchám na youtubu klip s názvem Calming Seas #1 - 11 Hours Ocean Sound for relaxation atd. Představuji si, že ležím na pláži. Funguje to několik vteřin, když zavřu oči, ale když je otevřu, když mi je otevře zápach žluklého masa, a zjistím, že všude kolem jsou plechovky, převržené flašky, střepy a brouci, nevěřím na fantazii...
Jsme z látky takové, z níž se dělají sny, ne? A malý život náš je spánkem obklopen. Proto se mi chce permanentně spát.
Před narozením i po smrti - spánek. Co jest mezi - život.
Co jest život - pouhý mam,
bludné zdání, stín a klam.
La vida es sueňo.
Vidět a často vidět ve snu nahé dívčí tělo, názor na potraty a zvyk si před spaním třináctkrát vyhonit jsou jih a sever vší didaktiky.
Byl jsem předlouho přítelem těch pout.
Nahých klínů.
Zjevovaly a zjevují se mi dodnes.
Dívka nám pomáhá snášet útrapy života. Když ji vidím, jak vesele pobíhá po kuchyňce v záštěře, drží varečku a mumlá si jakési recepty, chce mi stát tyranem a zotročit ji.
Zvyk začíná trochami. Lichotník a svůdce jest. Lapí nás do sítí a má nás.
Víte, jak to je, z pozornosti se stává přátelství, ze zvyku láska. Když jste s ním dostatečně dlouho, prostě si ho nalepíte k srdíčku. Pak se není co divit, že pijete jak duhy a malujete lebky na zmačkané kousky papíru.
V různých útlých hnutích, co jich známe, a najmě v citech jemnosti, se vyskytuje malý háček.
Druhé, nadržené, vymakané tělo, záda, pyj Oidipa. Potřeba šukání s objektem prznění! Bez blízkosti penisu nejste prostě samy sebou. Musíte ho cítit na stehnech, v bříšku i na tváři. Když se učíte na zkoušku ze srovnávací předválečné literatury, myslíte na to, jak vám ho tam strčí - už ani nejde o něj, o kluka, jde jen o NĚJ - o péro.
Vím, že je to těžký život, když máte týden menstruaci. To už vám z měsíce zbývá jen třiadvacet dní nebo kolik. Z roku 270. Z života pouhé tři čtvrtě.
Říkáte si: musím mít větší sílu, nenechat se zviklat jeho mužným vzezřením, jeho fascinujícím údem a božskými prsty, které vyčarují i králíka z mého luxusního kloboučku. (Klobouček je označení pro jeskyňku.)
A pak vám ten ko***, čů***, ten kluk pochopitelně, oznámí zprávou na facebooku, že chodí ještě s jednou holkou. Nezabily byste ho? Ten pocit zrady. To se nedá vylíčit. Na světě jsou zloději, politici, zkorumpovaní policajti, znásilňovači dětí, prznitelé koček, švábů a pand, všemožná sebranka pařížských atentátníků, imigranti, piráti, vrcholoví sportovci, desítky tisíc malých dětí otrávených jedy z potravin, mnohé již v útrapách zemřelé. Ale máloco se vyrovná té chamradi, kterou představuje druh chlapa, jenž se provinil na posvátném svazku lásky. Pověsit za koule do průvanu je milosrdenstvím pro něco takového. Mám skutečně jen slova odporu pro tu nízkost, jímž je nevěrný chlap.
Makrokosmos hnusu.
Debil s neloajálním piňdourem.
Ten netvor zrady.
Jen ďábel a Joaquín Guzmán jsou od něj horší - a i ti pokulhávají, když dojde na lámání chleba. Když např. chlap nemá jen dvě ženské současně, ale tři, čtyři. Pět už je zas trochu přehnané množství, tady je spíš na místě mluvit o supermanovi, ale čtyři? Představte si, že v pondělí jste s Denisou, vaší před přáteli oficiální přítelkyní. V úterý s Terezou, jedině s Terezou, ve středu s Katkou, co je už tři roky matkou, ve čtvrtek s Jitkou, tou, co má ji tak plytkou. A v pátek zas s Denisou. V sobotu náhodně s jednou z těch ostatních a v neděli odpočíváte. Skutečně jsem znal někoho takového a byl to hrozný člověk. Dopadl velmi neslavně, takže aspoň vidíme, že spravedlnost není slepá, jenže. Užil si své. A to by se, ku**a už, hrom do petlice, nemělo stávat.
Žádné komentáře:
Okomentovat