Na tržnici poztrácela nevinnost

Posílen zázračným uhlovodíkem, chce se mi žalovat na vedení svátků klidu & míru, lásky. Uvědomujete si, že už za pár dní přiletí na saních Ježíšek a rozdá všem zasloužilým, školce oddaným, poslušným a inspirovaným dětičkám koš plný dárků? Co děláte vy? Koukáte do svých iPčtyřek a měníte status na fejsku. Zjišťujete kdo s kým, kde a proč a jak surově píchal. Místo abyste pekli cukroví, foukali nafukovací ozdoby na stromeček a lili olovo či co. Případně ti šikovnější z vás mohou vytvářet vlastní skleněné skleněnky.

Jenže avšak. Jak je zvykem, houno z toho.
Duch Vánoc je vám ukradený. Jste jak Ebenezer Skruž neboli Vydřigroš z Dickensových vánočních povídek. Jenom profit vám kouká z lakomých očí! Nerozdáte se. Prostě ne a ne. Jen si hledíte vyzískat pro sebe co nejvíc ponožek napěchovaných dárky, které objevíte na zahradě. Ani blaha rodin vám nic neříkají.

Už mě s tím začínáte denervovat.

Jednoho krásného dne si pro vás ze záhrobí přijde duch, který vám vyjeví minulost, přítomnost i budoucnost a věrte mi, že nebude nikterak růžová. Minimálně, poctivě vzato, si nedáte svůj nezájem o druhé za rámeček. Měli byste si vzít za příklad kupříkladu stupruma (kdo chce být jako on, měl by aspoň začít baštit rumové pralinky). Co on se naběhal, aby se vlezl do kalhot a líbil se ostatním, protože totok panděro si nedá říct. Co on se naotvíral dveří v obchodních centrech? Kolik podržel dveří výtahu? Kolika maminkám pomáhal s kočárky do autobusů? Bez výjimek to, co dělal, dělal ve vztahu k ostatním duším. Na sebe nehleděl, krátil si už tak dost hubené výplaty a téměř vše, co mu zaměstnavatel určil, věnoval na charitativní účely. Za jeden úsměv šel by i deset bloků černošským krajem. Zkrátka a dobře. Vánoce by se měly strávit v sedle laskavostí. Ne pod stolem v knajpě, ne za kancelářským stolem v officu ani ježděním za buchtama ve věcech dupání. Uvědomte si už konečně, že až se inkarnujete příště, nikde není řečeno, že zas budete lidmi. Spíš ne vzhledem k obtížné karmě jedenadvacátého věku! Třeba vám život dá za úkol pobývat v těle potkana. Jako hlodavec si věru Vánoc příliš neužijete. Takže buď se právě nyní obujte do ctnosti nebo si už chystejte zoubky na okusování sýru...

SvětjevneustálémpohybuStálostneexistujeDetailnelzeoddělitodcelku

"Kdybych věřila ve vyšší moc, projevila bych jí v modlitbě vděčnost slovy: děkuji ti, žes mě neučinila mužem nebo mezkem...V této době a naší kultuře je totiž žena zvýhodněnáne jen přírodou, ale i společností."

Jedině snad Valerie Solanas by se ohradila proti tvrzení výše. Chlapy má za kráčející robertky. Biologickou chybu, neškodný žvanec. Šimpanzi ve fraku. A ve všem má pravdu! Protože ženské se svým instiktem na kance mají dycky pravdu.