úterý 15. prosince 2015

Zastrčit závoru

Změní vás knihy v tepech mízních? Mají takovou moc? Podle mě ani náhodou. Udělají z vás nízko postavené pitomce a neznabohy.
Střásáš plody copů pod květy? Rozvité tušení, jež by mělo vědět, jak mají ňádra sládnout do věty? Již vysloví náhodný opilec v prochcané bundě s 5l demižonem vína?
A ty za ním roztoužená jdeš zapomínajíc na přítele, protože sis vypila svoji decku vína ptáš se ho, jak by to byl chlapec
ze sousedství: (a ne násilník a vrah)

Pane, jste cizí v tomto kraji?
Proč se ptáš, děvenko?
Máte moc času ve svých očích.
Ty jsi já, když jsem byl mladý.
Já budu vy, teprve až zestárnu.
Ale víte co, pojďme na polidajty, tam si
pěkně sepíšeme, odkud jsme a co jsme zač
vlastně.

Žádné komentáře:

Okomentovat