Svazovat modelky do balíčků, právě tak to shibari dělá. Shibari se vyvinulo z odnože bojového umění, které se zaměřovalo na zajišťování podezřelých (pachatelů). Balíčky rozpečetí sexy pošťáček a smlsne si na nich ještě ve skladu. Když se lidí ptali, na jakém nejdivnějším místě to dělali, divném rozuměj jako nezvyklém, řekli, že třeba v letadla na záchodcích. Nebo na lanovce. Jako kdyby čím výš jsi, tím je to exotičtější. Málokdo to ale dělal v dole, možná skoro nikdo z dnešní doby silikonových celebrit.
A taky to málokdo dělal ještě výše, třeba na vesmírné stanici Mir, jen všichni ti kosmonautší Sověti a Sovětky, které tam vláda uvěznila. Málokdo to dělal v gulagu, ani Solženicyn si tam nevrzl, pokud je mi známo. Taky to málokdo dělal v opuštěné továrně na výrobu zápalek Solo Sušice. Přitom tam se dobře šuká. Mají tam velikou kuchyňskou plotnu, kde tuhne síra. A v té právě můžete máčet ruce, nohy i hlavu své souložnici. Je to trochu brutalita jak z Mortal Combatu, ale může to přispět k zažehnutí jiskry ve vadnoucím vztahu. Dobře se miluje v jezevčí noře, dobře se tam odbouchl ten americký komik. Bible by řekla: V jezevčí noře tvé potomstvo jistotně rozmnožím jako nebeské hvězdy. Archa kupř. byla zhotovena z goferového dřeva, zevnitř i zvenku byla vysmolena. Ale dneska každý znalec dřevin ví, že gofer, přyskyřný strom, značí cypřiš, který roste jen ten, kam je teplo, třeba v Itálii. Tím chcí říct, že Bůh rozhodně nebyl takový spořílek, za jakého ho nám vydávají, byl to marnotratník, kdoví, snad mého zrna, byl prostě rozmarný a ani se nepokoušel to skrývat. Do Archy nastrkl rozmanité druhy všech ptakoještěrů a hmyzáků. Přál si je mít pohromadě, aby se nad nimi mohl z výšin uspokojovat. Pro voyeura není víc vzrušující pohled než na na půtky svých terčů zájmu. Stejně je to nakonec tak, že se znudil, jako se znudí každý, kdo příliš dlouho hledí na rutinní proces, a řekl si: ach, je to opravdu tak, že nejkrásnější barvy spatřujeme toliko na temném pozadí? A jako každý vztekloun, chorobný žárlivec a smilník začal se hněvat. Jeho hněv neznal míry. Kdo si myslí, že hloupost je zhoubná, a proto se dá snést, nikdy nepochopil smysl hněvu zhrzelých, který je hloupý, protože je nezastavitelný! Začal všechny prklínat a jeho prokletí byla hroznější než přátelství, ba i než láska, a kdyby nebyl tak úzkoprsý, určitě by byla stejně silná jako smutek. Neviděl před sebou nic, za sebou nic, a chtělo se mu nenávidět i sebe, že stvořil tak žalostně jednotvárný život. Najednou zničehonic nad horou Arerat vzešla duha. Nezpůsobil ji on, tak kdo, proboha? Začal se probírat z mrákot rezignaci, když tu musel na chvíli uznat, že existují i jiné, snad podobně vlivné osoby, které řídi svět, jako on, ale že jsou možná jen přeludné a zdánlivé. V době, o které píšeme, už nosil šedé vlasy starců a moc nepracoval, nanejvýš si podpálil haluzky v krbu. Není povinností vychovatele lidi ochraňovat před bludem, nýbrž samé před sebou samými. Dát mu vypít pohár bludů do dna, to jest moudrost poručíka. Kdo málo svého bludu okouší, dlouze s ním vystačí. Zapálil si dýmku a přemýšlel, kdo mohl způsobit duhu. Ale protože byl vševědoucí, netrvalo mu dlouho, než konečně nalezl odpověď. Duha vznikla z magicné lucerny nevidomého oka, ze světa, ve kterém vše chodí jinak, než si představoval. Poprvé se Bůh podivil, a bylo to, jako by kus proudu vypravování skončil přichycen k nedozírnému majáku zpěvavých Sirén, prostě z údivu onemocněl.
Žádné komentáře:
Okomentovat