pátek 9. října 2015

Sperate quasi in perpetuum victuri

Sněte, jako byste žili navěky. Jednou za věčnost objeví se někdo, kdo se měl objevit už před staletími. Tak jsem seděl v baru a začal mě manžel obviňovat, že mu screw manželku, se kterou je patnáct let. Propršel se až do cadillacu mého cool drunkerství, vůbec šálky whisky padají dnem navrch, když mě jebe někdo za něco, co jsem neudělal. Chladnokrevný klaun stiskl spoušť a neslyšná nedělní puma spadla na můj klid. Přes odrazy vidím kožešinové listí a kobaltové listí, listí podzimu prostě s mírným úžasem bezostyšně kulatí hbité stromy plné záhad. Korunami stromu svítí duha jako déšť. Umělá mračna slibují svobodné počasí. Musel jsem přerušit zadumání. Protože přišla manželka.
Skanul na baře právě, když já, omámený povaleč, jsem si vykládal s jeho ženou, ve vší počestnosti, že?
Miliardové zástupy se přibelhaly, aby nás odtrhly.
Šálky whisky plné popela. Následující whisky je na tebe, ty podivuhodný žárlivče.
Kdo se objeví, objeví se zpravidla pozdě, jak ten chladnokrevný klaun, který si dovolil na mě vztáhnout ruku, pásek, který tohle všecko spískal.
Pergamen by mě nepřekvapil víc, kdybych ho našel v mrazáku, než že si dovolí střízlivec sáhnout na opilce.

Mráčky běží podél pobřeží, tak napněme plachty a vydejme se dál. Přisprostle dále.

Žádné komentáře:

Okomentovat