Nakrm zkrušenou děvku droby. Z pod stolu zrníčky slunečnic. Až ji vykrmíš, bude vypadat jak slečna na obraze. V surovém stavu použitelná akorát na řízky. Špetka její duše však vynikne v záhybech jejích faldů.
Mohl bych dostat patent na hodnocení dívčích křivek? Nemohl, protože k hodnocení se nikdy nedostanu, vždycky skončím u pohledu na rozesmáté oči a už běžím k ní, abych ji pomohl ze šatiček. Nemyslete si, že jsem nějaký pasák, kterého baví sledovat, jak se má svěřenkyně trápí se zbavováním se nejapných prasáků. Jenže kdykoliv na mou buchtu má zálusk jiný kluk, důrazně mu doporučím, aby se stáhl, protože jinak bude muset jít přes jednotnou sazbu. Ne že bych měl pifku, akorát pravidla vztahů jsou jasně dané, když někdo chodí s někým, musí se tam vrazit klín, aby se vztah rozdrtil. Sazba tedy spočívá v úkolech. Překonat nejdřív mě, což je snadné, protože já jdu po první rance k zemi, posléze překonat stud mé schovanky, což často není taky nijak obtížné a nakonec zabodovat u její matky, u mé potenciální tchýně. Kdo hádal, že tady je zakopaný pes, přátelé, trefil se.
Dobrá, napsala mi bejvalka z mých náctilet, ať se zruším, že už stojím za zlámané hovno, na které nachčije v rauši milionářský synek na heráku. Psala to ta bejvalka, která mě prosila, abych ji nikdy neopouštěl, že beze mě nezvládne tíhu světa. Vysvlékli jsme se po pařbě donaha u slepého ramena říčky a dělali orchideje. Byla to naše zábava, že jsme se k tobě tulili jak narcisy a slíbavali si z těl kapky potu nebo vášně či čeho. Ona navíc pronášela sliby a přísahy, takže to bylo dramatické. Kdeže předpředpředpřed------------loňské mrdky jsou?
Ztratil jsem niť, ale navážu v pohodě, dobře pletu, jsem dobrý na ruční práce a ferda mravenec atd. Koukám na Minority report seriál, je to lepší než Daredevil, brutálnější než Hvězdná brána a našlapanější kundami než Californication. Přesně tak si představuju ráj, s donutem v ruce a očima zírajícíma na dekolt mladé černošky, která hraje detektiva z oddělení vražd. Občas pronesou takové hlody, že si je až zapisuju, navíc si tvůrci pohráli se zrcadlovými neurony protagonistů, takže působí všichni, jak kdyby měli místo mozku mlýnek na maso přejetý parním válcem. Taky čím dál častěji probírají myšlenku, že když někoho zabijete, tak nic necítíte. Je to pravda, pro vyprahlé lidstvo už ani vražda nemá ten správný říz. Jinak ta černoška je tak povrchní, že to až nemůže hrát, snad takovou roli ještě nevymysleli pro tu ženskou, příště, až budu méně opilý, si vygoogluju její jméno a budu jí bezmála uctívat.
Žádné komentáře:
Okomentovat