Val

Přenesla se přes něj mílovými kroky, skoro jako by se neznali, aniž by tušila, jaké následky pro něj jejich rozkoly budou mít. Hrubián, ošklivý, škaredý, řeklo by se zmije, kterou si hřála na prsou. Ať mráz či obleva, div si nerozlámala hlavičku přemýšlením, jak pro něj připravit tu nejsladší pomstu. Vyhověla přátelské té nabídce, že si s ním vyjede na hory, kde ho naposledy podrobí křížovému výslechu a kde si usmyslí, smrtelně vážně, že ho definitivně zničí. Její srdce tkvělo v bezedných hlubinách zármutku, když ji před dvěma týdny oznámil, že si našel jinou snoubenku a z blíže neupřesněných důvodů ji tedy pouští k vodě.

Tušila, že se za jejími zády stýká s jinou, ale nechtěla tomu věřit. Až telefonát, který odposlechla ("Ojebu tě třeba potmě"), probudil v ní Xantipu a přesvědčil ji o té nejkrutější zradě, již by bývala byla skousla jen tehdy, kdyby věřila, že on skončí na hranici v chrastí a popelu.