Směje se legraci, popírá bolest, ohrnuje nos nad moudrostí. Ten prasák vyhledává situace, kde by mohl uplatňovat svůj perverzní sexus. Co škody nadělá se tím mezi dospívající mládeží. Rozrazilové oči. Je to takový kvítek, který se tlačí mezi kameny. Modrý kvítek s bílými žilkami. Zajímalo by mě, co by řekl marxistický kritik na tuhletu posloupnout, která zdánlivě nedává smysl, protože je beru čuňáčky bez spojitosti.
Za stěnou Automatu po náměstíčku chodilo několik chodců v předklonu a v Automatu paní výčepní roztočila piva a šla na toaletu a když otevřela dveře, oběšená dívka na pásku od montgomeráku. Dlouhým nožem od salámu odřízla, uvolnila škrtící pásek a zvedla oči, za zasklenou stěnou Automatu stál mužský a zíral na ten stůl. Pak přijel pohotovostní vůz a mladý lékař vběhl do Automatu a ukazoval, aby zřízenci už nechodili, jsme tady zbyteční a co my tady s ní a přijede patologie, tak ať přijede brzy, prodáváme tu jídlo a pití. A do Automatu pronikala veselá hudba a hovor, který propukal v nevázaný smích a já bych tvé mutře nejradši strčil do rukou granát a nůž se zavřel a holka se řízla a ona holka byla po sebevraždě jak metař po bagu. Starý chleba jste roztloukali na večeři? Hele, Karlíku, otevřeme okno, vezmeme se za ruku a vyskočíme z okna.
Koukám, abysme neskočili na nějaké dítě a v prvním patře je tak pitomě natažená anténa, která kdybysme vyskočili ve třetím patře, kde bydlíme, tak bysme si o něj pořezali ucho a zohavili se a byla krásná jak socha na ministerstvu zdravotnictví a jsem estét a tím je řečeno vše. Ty mý holce by to bylo jedno.
Z poslechu cukalo, ťukalo, pukalo, mukalo, šukalo
V momentě, kdy dostaneš do čuně kvůli babě, jsi na dobré cestě být zmrdem. Když ztratíš lásku první lásky, jsi na dobré cestě stát se chlapem. A když se oženíš s první, co ti roztáhla nohy, jsi přesně tam, kde jsi chtěl být už prvně - v prdeli! Jen dvě z pěti prvoláskových manželství vydrží nápor reality a nezboří se jak stínadla. Prý je to dáno nevypočitatelnou drahou našich zálib a sklonů, koho si přivádíme k oltáři. Svatba, to je poloviční pohřeb, stejně jako úcta je poloviční lhostejnost. Takže vzhledem k mému hrobovému zaměření měl bych si z definice co nevidět namluvit nějakou milou Polku, kterých je tu jako máku a udělat ji pořádného špunta, čímž zacpu hubu jejím námitkám, co že budeme žrát, když všechno, co vydělám, okamžitě utratím za alkohol. Sníme přece dítě. Naše dítě je zásobárnou, řekl bych rezervoárem našich nejvnitřnějších představ a vitamínů. Sníst k večeři uzlíček křiku a slin a kdovíjakých dalších příměšků, zkrátka sníst batole, to už je od chlapa důkaz, že je v jádru poctivý a myslí to s ženou dobře. Nejen poctivý, ale i věrný, usedlý, skoro by se oči rosily a tvář vlhla, nebýt to tak zbytečné. Tehdáž, když jsem spal v chlévě s nějakou selkou se zvonkovým hlasem naposledy, hledal jsem v hlubokých zracích mladé dívky jednoznačné potvrzení našeho počínání! Ale nebohá dívka podobala se víku ohromné olověné rakve. Tak možná jsem s ní ani nespal, kolikrát už jsem si vytvořil vlastní svět, když ten vezdejší jsem popřel. Viz kapitola Tripy uschlé lípy, kterou jsem neuveřejnil, obávaje se, abych snad nebyl poznán v pekle svými bývalými kunčofty od fetu.
Žádné komentáře:
Okomentovat