Jsem normálně na síti našel staré anglické básníky převedené nějakým entuziastou do naší laciné romantizující češtinky. Coleridge, Burns, Key, Moore plus na závěr parafráte či postřehy odjinud či aspoň ne ve verších.
Šel jsem sám jako obláček
přes dolin, kopců kulisu,
když natrefil jsem na hlouček,
družinu zlatých narcisů;
u jezera, pod stromovím,
chvěly se tancem čechravým.
přes dolin, kopců kulisu,
když natrefil jsem na hlouček,
družinu zlatých narcisů;
u jezera, pod stromovím,
chvěly se tancem čechravým.
Tu BOUŘE VICHR přitužil,
tyranskou sílu měl:
hbit peruťemi mávaje
na jih nás naháněl.
Tu mlhy přišly se sněhem
a divotvorný mráz:
led nad stěžej, a čišel z něj
až smaragdový jas
Jen led byl tu a led byl tam
led měl nás v zajetí:
praskal a mrul, a úpěl, vyl,
sténal jak v objetí!
tyranskou sílu měl:
hbit peruťemi mávaje
na jih nás naháněl.
Tu mlhy přišly se sněhem
a divotvorný mráz:
led nad stěžej, a čišel z něj
až smaragdový jas
Jen led byl tu a led byl tam
led měl nás v zajetí:
praskal a mrul, a úpěl, vyl,
sténal jak v objetí!
Ve Xanadu si Kublaj-chán
klenutý palác usmyslel :
kde tok řeky Alfy posvátné,
skrz jeskynní průrvy závratné,
k nočnímu moři spěl.
Aj ! rokle romantická brázdí stráni,
skrz kopce zeleň kříží cedrů kštici !
Divočina ! svatyně čarování,
v zakletí, jak při luny ubývání,
Paláce stín, slasti dómu,
středem vln se nesl v dál ;
kde sluch směs námětů k sněmu
z vřídla, z jeskyň nabíral.
klenutý palác usmyslel :
kde tok řeky Alfy posvátné,
skrz jeskynní průrvy závratné,
k nočnímu moři spěl.
Aj ! rokle romantická brázdí stráni,
skrz kopce zeleň kříží cedrů kštici !
Divočina ! svatyně čarování,
v zakletí, jak při luny ubývání,
Paláce stín, slasti dómu,
středem vln se nesl v dál ;
kde sluch směs námětů k sněmu
z vřídla, z jeskyň nabíral.
Říkávají mi preláti,
ať čin je přán či napáchán,
že Nebe choutky hodnotí
jak kdyby čin byl dokonán.
Pojď, vždyť si člověk zaslouží
za trest svůj vinu vychutnat!
ať čin je přán či napáchán,
že Nebe choutky hodnotí
jak kdyby čin byl dokonán.
Pojď, vždyť si člověk zaslouží
za trest svůj vinu vychutnat!
Dorothy Parkerová a její slavné kojtejlové veršíky:
"I like to have a martini,
Two at the very most.
After three I'm under the table,
after four I'm under my host."
Nedávno jsem si, ještě v kraji luhů, uvědomil, že pivo je intelektuál. Jaká škoda, že ho pije tolik idiotů!
Nemám problémy s pitím - až na ten, kdy nemůžu sehnat drink.
Nepiju vodu - podívejte se, co udělá se skálou (erozi), natož s lidskou schránkou.
Skotská je dobrá prevence proti bolesti zubů... každý večer si ji dejte a zuby vás buď opustí, nebo nikdy nezabolí.
Koho zajímá, jak pokročil čas,
do nocí, do pozdních,
dnes piju ale
a luna září v nich.
Jsem piják s problémy s psaním.
Lepší je nepřestávat - jakmile skončíš, tak se musíš vyrovnat s tou úžasnou osobností, která začla pít.
Nevěřte chlapovi, který nepije. Nejspíš je sebestředný, vševěd, spasitel světa. Nevěřte chlapovi, který se nechce opít - bojí se něčeho hluboko v sobě. Ale zato můžete příležitostně důvěřovat chlapovi, který grcá vnitřnosti do záchoda. Nemůže se brát příliš vážně.
Žádné komentáře:
Okomentovat