Kdysi psával na blogu jeden zmrd, kterého mě bavívalo číst a z úcty k jeho památce zde vyvěsím jednu z jeho "urážek", trochu jsem ji učesal, kterými nás roky krmil. Kdo pozná, dobře pro něj, kdo ne, možná ještě líp. Pytlíky na grcání s sebou, he.
Psal se leden. Léta páně 2011. Teploměr ukazuje 100 zmrdů pod nulou.
Umlhající, deprimovaný, nuzný a ohavný - toto jsou klíčová slova, která by mohla reprezentovat můj současný stav.
Neonacistický konfirmátor z povzdálí šikanuje moji duši.
Říkám si, že je třeba tomuto zamezit přístup, a tak se rozhoduji udělat radikální krok.
Můj anus, již takto velice vyčpělý, mi kývá na souhlas jak zcepenělý delfín.
V danou chvíli oplývám statusem 100% zmrd a 0% hudebník, a tak se s mokrou slzou na očku rozhoduju prodat svůj aparát.
Na jednu stranu se cítím zneuctěn jako Čachtovská paní (rozuměj Čachtická), tím, že věc, kterou jsem si tak složitě hledal, zkoušel, posouval a ohýbal, ztratím z dosahu mého kryšpína, ale nedá se jednat jinak.
Hudebník již nejsem a je třeba se posunout dále z levelu ožralého paladina na level 23 ztrouchnivělý fotr, tudíž se rozhoduji koupit televizi do domácnosti.
Umísťuji inzerát na Orange terror bass na server, kterému se říká Hudebníbazar.cz (aka fender.cz aka šajze).
Ihned druhý den se mi ozývá chlapec, jehož IQ zřejmě zůstalo pod ledem jakožto společník pterodaktyla, aby mu krátilo dlouhé chvíle a poskytlo mu sezóní onanii. Nabízí mi za aparát porouchanou kytaru epiphone, rozbitý notebook, BMX bez kol, porouchaný kávovar, klávesnici bez čísel, švihadlo, pár časopisů a digihru (nedělám si řiť nyní). Divím se, že nepřídal použitý prezervativ akutně vyjmutý z anusu prsatého paviána.
Odepisuji, že o atraktivní nabídku nemám zájem a sděluji mu, že na buben mohu přijít i jinými způsoby.
Další den se ozývá člověk, jemuž inžinýr kouká z očí jako naondulovaný kandidát OSN.
Jeho nabídka 12 000 Korun se mi zdá adekvátní, a tak se rozhodnu svého syna zaprodat do vysokoškolských služeb.
Se záleskem stokoruny si s nýmandem dávám sraz a doufám, že aparát ihned odebere, abych se nemusel v -20° vracet domů ve vánici.
Opak byl pravdou.
Virtuozní nimrod zkoušel každý tón, několikrát si nade mnou nahonil ego, ale zdálo se mi, že v potaz přišel i penis.
Hrál stále dokola a připojoval k aparátu různé časostroje.
Jeho snobský barák mi mohl ihned vypověděl o tom, jaký je to zasran.
Po 4 hodinách mi sděluje, že nemá na aparát peníze, a tak jezdíme další 4 hodiny po městě a z různých bankomatů vybíráme
Jeho finance - rozhodně se nechová jako snob, jako zmrd ano.
Promrzlý přijíždím domů a ihned hledám televizor, který by byl hodnen mému zraku.
Volba padá na LG 32LD420.
Druhý den mi ji kurýrní služba dováží domů, ale samozřejmě jsem si stačil povšimnout až podezřelé podoby kurýra s Ladislavem Smoljakem. Také fakt, že penis měl umístěn na umaštěné čepici, mě zarážel.
Cena 9 990 Kč + 120 Kč PPL doprava.
Po hodině štelování, těšění, leštění a oslavovaní zjišťuji, že televize bzučí takovým způsobem, že se na ni nedá koukat.
Cvrček u ucha na mě pokřikuje jako Pavarotti a nervový kolaps mi vyvolává lehký tik v oku.
Opět se nepodařilo koupit, věc, kterou jsem tak chtěl ( jako bych nebyl zvyklý).
Televizi vezu pomocí MHD, k prodejci, umrzávají mi prsty, tuhne kloaka a išijas se opět hlásí o slovo.
Vracím ji a nastává další problém , který hodlám sepsat v následující uražce.
Zde je třeba podotknout, že nyní kupuju aparát zpět, ale za větší peníze samozřejmě.
A poučení?
Zde není aneb perte do něj, co se vejde.
Psal se leden. Léta páně 2011. Teploměr ukazuje 100 zmrdů pod nulou.
Umlhající, deprimovaný, nuzný a ohavný - toto jsou klíčová slova, která by mohla reprezentovat můj současný stav.
Neonacistický konfirmátor z povzdálí šikanuje moji duši.
Říkám si, že je třeba tomuto zamezit přístup, a tak se rozhoduji udělat radikální krok.
Můj anus, již takto velice vyčpělý, mi kývá na souhlas jak zcepenělý delfín.
V danou chvíli oplývám statusem 100% zmrd a 0% hudebník, a tak se s mokrou slzou na očku rozhoduju prodat svůj aparát.
Na jednu stranu se cítím zneuctěn jako Čachtovská paní (rozuměj Čachtická), tím, že věc, kterou jsem si tak složitě hledal, zkoušel, posouval a ohýbal, ztratím z dosahu mého kryšpína, ale nedá se jednat jinak.
Hudebník již nejsem a je třeba se posunout dále z levelu ožralého paladina na level 23 ztrouchnivělý fotr, tudíž se rozhoduji koupit televizi do domácnosti.
Umísťuji inzerát na Orange terror bass na server, kterému se říká Hudebníbazar.cz (aka fender.cz aka šajze).
Ihned druhý den se mi ozývá chlapec, jehož IQ zřejmě zůstalo pod ledem jakožto společník pterodaktyla, aby mu krátilo dlouhé chvíle a poskytlo mu sezóní onanii. Nabízí mi za aparát porouchanou kytaru epiphone, rozbitý notebook, BMX bez kol, porouchaný kávovar, klávesnici bez čísel, švihadlo, pár časopisů a digihru (nedělám si řiť nyní). Divím se, že nepřídal použitý prezervativ akutně vyjmutý z anusu prsatého paviána.
Odepisuji, že o atraktivní nabídku nemám zájem a sděluji mu, že na buben mohu přijít i jinými způsoby.
Další den se ozývá člověk, jemuž inžinýr kouká z očí jako naondulovaný kandidát OSN.
Jeho nabídka 12 000 Korun se mi zdá adekvátní, a tak se rozhodnu svého syna zaprodat do vysokoškolských služeb.
Se záleskem stokoruny si s nýmandem dávám sraz a doufám, že aparát ihned odebere, abych se nemusel v -20° vracet domů ve vánici.
Opak byl pravdou.
Virtuozní nimrod zkoušel každý tón, několikrát si nade mnou nahonil ego, ale zdálo se mi, že v potaz přišel i penis.
Hrál stále dokola a připojoval k aparátu různé časostroje.
Jeho snobský barák mi mohl ihned vypověděl o tom, jaký je to zasran.
Po 4 hodinách mi sděluje, že nemá na aparát peníze, a tak jezdíme další 4 hodiny po městě a z různých bankomatů vybíráme
Jeho finance - rozhodně se nechová jako snob, jako zmrd ano.
Promrzlý přijíždím domů a ihned hledám televizor, který by byl hodnen mému zraku.
Volba padá na LG 32LD420.
Druhý den mi ji kurýrní služba dováží domů, ale samozřejmě jsem si stačil povšimnout až podezřelé podoby kurýra s Ladislavem Smoljakem. Také fakt, že penis měl umístěn na umaštěné čepici, mě zarážel.
Cena 9 990 Kč + 120 Kč PPL doprava.
Po hodině štelování, těšění, leštění a oslavovaní zjišťuji, že televize bzučí takovým způsobem, že se na ni nedá koukat.
Cvrček u ucha na mě pokřikuje jako Pavarotti a nervový kolaps mi vyvolává lehký tik v oku.
Opět se nepodařilo koupit, věc, kterou jsem tak chtěl ( jako bych nebyl zvyklý).
Televizi vezu pomocí MHD, k prodejci, umrzávají mi prsty, tuhne kloaka a išijas se opět hlásí o slovo.
Vracím ji a nastává další problém , který hodlám sepsat v následující uražce.
Zde je třeba podotknout, že nyní kupuju aparát zpět, ale za větší peníze samozřejmě.
A poučení?
Zde není aneb perte do něj, co se vejde.
Žádné komentáře:
Okomentovat