Dvakrát. Dvakrát jsem dnes vyběhl do ulic, abych nafotil kvanta napadaných sněžných vloček. Dvakrát se mi chtělo. Vlastně nechtělo, ale uznale jsem byl pochválen kýmsi ze sousedství, že fotím tu nejhezčí kupičku sněhu, co letos viděl. Tak jsem to musel stvrdit. Podruhé už v okně zela prázdná stopa.
Dále jsem se setkal s negrem, který na mě vrčel, tak jsem mu ukázal zuby a on zmizel rychleji než stín.
Poklona. Nikdo se mi dnes neklaněl, kdo by taky předpokládal, že by se někdo mohl klanět bílému uprostřed černošské kolonie! Přesto jsem vytěžil drahý kamínek. Uzrála mi v hlavě svým způsobem dedektivka.
Vyšel jsem si nahoru po schodech. Ubytovna. Lahváče. Znáte to, deset tisíc vypitých lahváčů na ubytovně. Střepy, v nich odrazy tekuté střídy. A přívětivý majordomus. Jó, když jsem býval mladý a vášnivý, nedělalo mi potíž vypít po cestě do třetího patra čtyři piva a myslet přitom na světla majákových lamp.
Řekl, ať jezdím raději výtahem. Že bych mohl narazit po cestě schodištěm na ochoz, kde číhají nebezpeční bezdomovci. Kouří tam a kurvují na svět. Omluvil se, že mě obtěžuje vyzrazováním bytových pořádků.
"No proto," říkám. "Už dost o tom. Tam, odkud jsem přišel, se jde pořád níž a níž."
"Poslechněte, domníval jsem se, že jste němý," dodává si kuráž.
"Protože jsem pořád mlčel?" ptám se s úsměvem nyní již skoro přátelským
"No proto," on na to. V duchu myslel, jak mi vsype do tváře zničující ponížení.
"Tak to máte málo náštěv, když jsem pro vás zosobněnou záhadou," pokračuji.
"Jste jako host a přece jste doma."
"Jsem tajemný host na moři obklopeném ostrovem duševně nesoběstačných ztroskotanců. A vy jim šéfujete."
Jste záha--
nemluvte o záhadách, kde jich není, skáču mu do řeči. Polichoceně se usměje.
Rovněž jsem si vás proklepl, hlásí mi.
A zjistil jste hovno. Podle registrace máte mrtvého seniora bez jediného příbuzného, ubytoval jsem se před dvěma měsíci a nezaplatil ani floka.
Právě to je to divné, ozývá se. Měl jste zaplatit už dáv--
Zase mu skáču do věty. Omyl, mně je všechno putna, ty šmejde. Nedám ti ani vindru. Vypadni, než tě nakopu do kačera.
Uznávám, že nemám právo vás takhle na chodbě zpoví---.
Ty nemáš právo ani na život. Vem si dalekohled a zmiz někam daleko. Pak sleduj, jestli se přibližuju a když jo, tak zahoď dalekohled a utíkej, co ti nohy stačí. Protože po takovém chujovi, jako jseš ty, půjdu do posledního dechu třeba na konec Mléčné dráhy.
(Teď jsem si otevřel konzervu na oběd a je to děsná flákota. Nemůžu ani půlku do sebe vecpat. Na obalu stojí Purrfect Bistro Grain Free Real Salmon Recipe. Salmon, to je snad losos. Žeru lososí žrádlo pro kočky.)
Majordom zrudl až po kořínky vlasů, zřejmě cinkla dotčená struna.
"Nemám prozatím důkaz, který by obstál u soudu. Ale půjdeme po vás, pane ****** a dostaneme vás."
Jen ublížený umí ublížit. Proto jsem zvolil taktiku ústupu. Na odchodu jsem mu jen vysvětlil, že jsem rum nenašel tam, kde ho vždycky nechává. Tedy v bedně s nápisem RUM.
"Mimo to," ukazuju mu rukou, "v bedně s nápisem ČAJ by měl být čaj a je tam rum. Nahlásil jsem vás na úřadě, který kontroluje zásobování alkoholem na ubytovnách. Tohle neprojde, tohle čachrování."
"Proč jste to udělal? Zruinujete nás."
"Zruinoval ses sám."
Dále jsem se setkal s negrem, který na mě vrčel, tak jsem mu ukázal zuby a on zmizel rychleji než stín.
Poklona. Nikdo se mi dnes neklaněl, kdo by taky předpokládal, že by se někdo mohl klanět bílému uprostřed černošské kolonie! Přesto jsem vytěžil drahý kamínek. Uzrála mi v hlavě svým způsobem dedektivka.
Vyšel jsem si nahoru po schodech. Ubytovna. Lahváče. Znáte to, deset tisíc vypitých lahváčů na ubytovně. Střepy, v nich odrazy tekuté střídy. A přívětivý majordomus. Jó, když jsem býval mladý a vášnivý, nedělalo mi potíž vypít po cestě do třetího patra čtyři piva a myslet přitom na světla majákových lamp.
Řekl, ať jezdím raději výtahem. Že bych mohl narazit po cestě schodištěm na ochoz, kde číhají nebezpeční bezdomovci. Kouří tam a kurvují na svět. Omluvil se, že mě obtěžuje vyzrazováním bytových pořádků.
"No proto," říkám. "Už dost o tom. Tam, odkud jsem přišel, se jde pořád níž a níž."
"Poslechněte, domníval jsem se, že jste němý," dodává si kuráž.
"Protože jsem pořád mlčel?" ptám se s úsměvem nyní již skoro přátelským
"No proto," on na to. V duchu myslel, jak mi vsype do tváře zničující ponížení.
"Tak to máte málo náštěv, když jsem pro vás zosobněnou záhadou," pokračuji.
"Jste jako host a přece jste doma."
"Jsem tajemný host na moři obklopeném ostrovem duševně nesoběstačných ztroskotanců. A vy jim šéfujete."
Jste záha--
nemluvte o záhadách, kde jich není, skáču mu do řeči. Polichoceně se usměje.
Rovněž jsem si vás proklepl, hlásí mi.
A zjistil jste hovno. Podle registrace máte mrtvého seniora bez jediného příbuzného, ubytoval jsem se před dvěma měsíci a nezaplatil ani floka.
Právě to je to divné, ozývá se. Měl jste zaplatit už dáv--
Zase mu skáču do věty. Omyl, mně je všechno putna, ty šmejde. Nedám ti ani vindru. Vypadni, než tě nakopu do kačera.
Uznávám, že nemám právo vás takhle na chodbě zpoví---.
Ty nemáš právo ani na život. Vem si dalekohled a zmiz někam daleko. Pak sleduj, jestli se přibližuju a když jo, tak zahoď dalekohled a utíkej, co ti nohy stačí. Protože po takovém chujovi, jako jseš ty, půjdu do posledního dechu třeba na konec Mléčné dráhy.
(Teď jsem si otevřel konzervu na oběd a je to děsná flákota. Nemůžu ani půlku do sebe vecpat. Na obalu stojí Purrfect Bistro Grain Free Real Salmon Recipe. Salmon, to je snad losos. Žeru lososí žrádlo pro kočky.)
Majordom zrudl až po kořínky vlasů, zřejmě cinkla dotčená struna.
"Nemám prozatím důkaz, který by obstál u soudu. Ale půjdeme po vás, pane ****** a dostaneme vás."
Jen ublížený umí ublížit. Proto jsem zvolil taktiku ústupu. Na odchodu jsem mu jen vysvětlil, že jsem rum nenašel tam, kde ho vždycky nechává. Tedy v bedně s nápisem RUM.
"Mimo to," ukazuju mu rukou, "v bedně s nápisem ČAJ by měl být čaj a je tam rum. Nahlásil jsem vás na úřadě, který kontroluje zásobování alkoholem na ubytovnách. Tohle neprojde, tohle čachrování."
"Proč jste to udělal? Zruinujete nás."
"Zruinoval ses sám."
Věnováno kočce
Žádné komentáře:
Okomentovat