pátek 27. února 2015

Artemisia Gentileschi se špatně vyslovuje

Piko šňupat!
Co jsem psal v jiném těle v jiném životě! Tehdy jsem byl asi nějaký feťák, není možné.

Buď (HIV) pozitivní

Drátem do
oka na konci
nekonečna a
lehounký chichot
Tě slepého
doprovází

Drátem do
oka lepší
než do obou
pořád vidíš
mlžné obrysy
aspoň

Drátem do
oka a musíš brát
pozitivně svět
a ústrky
strkání dloubání
rytí do rohovek
za rohem činžovních
a jiných
domů

Narkoman Ti
podává jehlu
drátu již netřeba

Romea a Julii neznám, ne osobně. Moc je nevídám, ale abych tak řekl, líbí se mi. Víte, někdy jdou dost na nervy. Ale vždycky se z nich zas dostanou. Když pak Merkucia probod ten druhej, zuřil jsem jak prase. Ten její bratranec. Jak se jmenoval.
Tybalt.
Ano, byl to Tybalt.
Tenhle Tybalt. Zapomínám. Byl divnej. Jako dobře divnej.

Jak to psal facebookový veršotepec?!
NÁDECH
Prozírání
neobjevené síly
pocely žití
skýtají šance
VÝDECH

Jemnost, dobrota a vysokost duše jsou vystaveny nebezpečné zkoušce, projde-li kolem nich něco, co je prvního řádu, avšak nechráněno ještě zastrašujícím působením autority před dotěrnými doteky a neotesaností: něco, co neoznačeno neobjeveno, zkusmo, možná svévolně zahaleno převlekem jde svou cestou jako živoucí zkušební kámen. Ten, k jehož úloze a cviku patří zkoumání duší, užije rozličným způsobem právě tohoto umění, aby zjistil poslední hodnotu nějaké duše, jí vlastní neposunutelné vrozené zařazení v hierarchii: vyzkouší si její instinkt úcty.

Tohle je prostě hustý odstavec od N. Skoro jako by ho chytil v žitě.

Žádné komentáře:

Okomentovat